Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kuřáci mají větší sklony k sebevraždám, říká lékařka

Zdraví

  7:00
Kuřáci mívají více psychických problémů než nekuřáci, říká lékařka Lenka Štěpánková z pražského Referenčního centra pro závislé na tabáku pro ČR na III. interní klinice 1. LF UK.
Kuřák - ilustrační foto

Kuřák - ilustrační foto foto: Shutterstock

LN V jakém věku dnes lidé berou do úst svou první cigaretu?
Věk první cigarety se neustále snižuje. V Praze je to něco přes devět let. Je to zřejmě proto, že současné děti začínají se vším dřív, ať je to sexuální chování, nebo třeba braní drog či právě kouření. Alespoň trochu potěšitelný je fakt, že po mnoha letech se začal mírně snižovat počet náctiletých, kteří kouří.

LN Co tak malé děti vede k tomu, že po cigaretě sáhnou? Je to třeba rodinné prostředí?
Děti z kuřáckých rodin, kde aspoň jeden z rodičů kouří, sáhnou po cigaretě dvakrát častěji než děti z rodin, kde se nekouří. Svou roli hraje i vliv vrstevníků. U větších dětí zaznamenáváme propastný rozdíl mezi zvláštní školou, základní školou a osmiletým gymnáziem. S růstem vzdělání dětí a potažmo i rodičů je příklon k cigaretám mnohem nižší. Velký vliv má také společenské klima a například reklama v místě prodeje a kouření ve filmech.

Kuřačka (ilustrační foto)

LN Asi netřeba zdůrazňovat fakt, že kouření je typickým příkladem závislosti...

Kouření cigaret je jasná závislost ve všech parametrech, včetně vzniku tolerance, syndromu z odnětí či pokračování užívání i ve chvíli, kdy už člověk sám kouřit nechce. Potenciál určité látky vyvolat závislost je daný tím, jak mohutně a rychle se vyplavuje dopamin a další mediátory v mozkových centrech odměny. U cigaret se tak děje pekelným tempem, proto jsou tolik návykové.

V restauracích chci úplný zákaz kouření, navrhuje Němeček

LN O to hůř se asi odvyká...

Metody léčby jsou podobné jako u drogových závislostí, jedná se tedy o mix psychoterapie a farmakoterapie. Závislost na nikotinu je kombinovaná a dotýká se jak psychické, tak fyzické stránky člověka. Tato vazba se často rozvíjí už u dospívajícího kuřáka, 90 procent lidí totiž začíná kouřit v teenagerovském věku, nejčastěji v partě vrstevníků. Nejprve vzniká psychosociální závislost, tj. propojení kouření a určitých situací, lidí či rituálů. Fyzická závislost se objevuje později a dá se zhruba říci, že jí trpí ten, kdo vykouří deset a více cigaret denně a má potřebu si zapálit do hodiny po probuzení.

LN Jaká je úspěšnost metod léčby závislosti na tabáku?
Roční úspěšnost samostatného pokusu přestat kouřit u člověka závislého na nikotinu se pohybuje kolem tří až pěti procent. Pokud je ve hře doporučení lékaře, pohybují se čísla od pěti do osmi procent. Ve chvíli, kdy na řadu přijde specializovaná léčba, se při intenzivní psychoterapii bez léků dostáváme až k 17 procentům. Při využití léků se toto číslo násobí. V případě náhradní nikotinové terapie pomocí náplastí, žvýkaček, pastilek, spreje či orodispergovatelného filmu („rozpustné papírky“ do úst – pozn. red.), ovšem při správném dávkování, se přibližně zdvojnásobuje. A v okamžiku používání medikamentů na předpis blokujících nikotinové receptory v mozku je úspěšnost léčby až pětačtyřicetiprocentní.

LN Nemohou být třeba nikotinové žvýkačky či náplasti nebezpečné?
Všechny typy náhradní nikotinové terapie jsou testovány a neobsahují rakovinotvorné ani jinak toxické látky. Nikotinem, který je samozřejmě v náhradních nikotinových přípravcích obsažen, je však možné se předávkovat, pokud se nepoužívají dle návodu. V praxi ovšem mnohem častěji vidíme „poddávkování“ spojené s nižší úspěšností léčby. Jinou otázkou je návykovost těchto přípravků. Náplasti jsou zcela bezpečné, protože z nich se nikotin vstřebává velmi pomalu. Co se týče orálních forem, tedy žvýkaček či sprejů atd., není sice riziko velké, ale ze studií vyplývá, že necelých pět procent lidí, kteří se úspěšně odnaučí kouřit, má potřebu i po roce užívat přípravky s obsahem nikotinu. Jinými slovy, pokud je závislost na nikotinu hodně silná, může přetrvat, byť v jiné formě.

LN Když už se někdo rozhodne típnout svou poslední cigaretu, může mít strach, co přijde dál. Hlavou se honí obavy z tloustnutí či z příchodu stresu...
Spousta podobných obav patří do říše mýtů. Například někdo řekne: „Můj kamarád přestal kouřit, a najednou dostal infarkt.“ Ano, ale on ho s vysokou pravděpodobností dostal proto, že předtím si desítky let bez cigarety nedokázal představit svůj život. Naopak, když člověk přestane, už druhý den má o třicet procent nižší pravděpodobnost, že jej něco takového postihne. Co se týče tendence k přibírání, ta zvláště v počátku odvykání zcela jistě existuje. Pravdou je, že zvýšená chuť k jídlu patří mezi součásti abstinenčního syndromu. Tomu se však dá z velké části předejít, třeba když člověk používá nějaký typ farmakoterapie nebo si v rámci hledání náhradních rituálů nenajde „jídlo navíc“. Důležitá je také zvýšená pohybová aktivita. Co se týče psychického zdraví, je jednoznačně prokázané, že kuřáci mají v průměru více psychických problémů nežli nekuřáci a nižší životní spokojenost. Pokud kuřák, který trpí nějakými psychickými problémy, přestane, už za půl roku se cítí nejen fyzicky, ale i psychicky lépe. Není bez zajímavosti, že kuřáci dvaceti a více cigaret denně mají trojnásobně vyšší riziko sebevraždy než zbytek populace.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!