S některými se člověk narodí, většina se jich na kůži objeví během života. Řada lidí je považuje jen za kosmetický problém, pokud je vůbec vnímá. Odborníci však varují, že jde o malé, zato velmi rizikové anomálie kůže.
„Ročně evidujeme přes dva a půl tisíce nových pacientů s melanomem na kůži. Z toho jich až pět set zemře, protože přišli k lékaři pozdě, kdy melanom již metastázoval do jiných orgánů,“ vypočítává smutná data profesor Petr Arenberger, předseda České dermatovenerologické společnosti. Bohužel se rakovina kůže týká i dětí v pubertálním věku, tedy i patnáctiletých.
Pozor na nepravidelnost
Pigmentové projevy mohou mít různou velikost, tvar i barvu. Menším a drobným říkáme pihy a nejsou nebezpečné. Větším a výraznějším se říká mateřská znaménka (nebo také névy). Zvláštní pozornost se musí věnovat atypickým pigmentovým névům. To jsou nepravidelně probarvené útvary, které mají neostré okraje. Riziko vzniku maligního melanomu je u tohoto typu vyšší než u klidných a třeba i vystouplých pigmentových mateřských znamének.
Ty mají stejnorodou hnědou barvu nejrůznějších odstínů. Ohraničení je ostré, okraje jsou pravidelné. Névus může být jak v úrovni okolní kůže, tak vyvýšený až tak, že připomíná bradavici.
U těchto znamének se doporučuje odstranění v místech, kde dochází k jejich mechanickému dráždění.
Melanomy by se neměly podceňovat.
„Musel jsem si nechat odstranit dvě znaménka na zádech. Jedno mi vadilo už jen při nošení trika, takže o něm jsem věděl. Na druhé mě upozornila mamka, a lékařka následně rozhodla, že bude lepší jej vyndat a poslat na histologii. Naštěstí výsledky byly v pořádku,“ vzpomíná na své návštěvy dermatologie Karel Röber z Horního Jiřetína. Dodává, že pozor si dává ještě na jedno znaménko na rameni, které se naštěstí zatím neprojevuje žádnými změnami.
Jedním z těch zákeřnějších je takzvaný akrolentiginózní melanom, který nemusí být ani pigmentovaný, takže může být méně nápadný. Vzniká například na prstech či ploskách nohou nebo dokonce pod nehty.
Alarmující čísla z úvodu článku by nemusela být až taková. To, zda se znaménko změní ve zhoubný melanom, sice ovlivňuje například dědičnost, velký vliv má ale i vystavování se slunečnímu záření. Člověk potřebuje k životu slunce, ale musí se před jeho paprsky chránit. „Zvláště u malých dětí je ochrana před slunečními paprsky důležitá. V prvním roce života by jejich přímému záření neměly být vystaveny vůbec,“ varuje profesor Arenberger. Kůže si totiž každé spálení „pamatuje“, takže opětovná spálení podstatně zvyšují riziko vzniku nádorů. Pokud se vytvoří dokonce puchýřky, riziko vzniku melanomu je dvojnásobné.
Kontrola aspoň jednou ročně
Po každém intenzivnějším slunění by si tedy lidé měli sami pečlivě zkontrolovat mateřská znaménka, zda nezpozorují nějaké změny. Alespoň jednou za rok by měl znaménka prohlédnout odborník. Podzim je k tomu ideální dobou.
„Můžeme říci, že informovanost lidí je stále vyšší. Nicméně správně se chrání asi jen 30 procent lidí. Navíc Češi mají v současné době mnohem více možností cestovat do teplých krajů i v podzimních a zimních měsících. Také po takové dovolené je tedy vhodné se na kontrolu objednat,“ doporučuje Petr Arenberger.
Slunce na horách spálí rychleji
Pozor na zrádné ultrafialové záření si však musí lidé dát rovněž v zimě.
„Lyžování v Alpách se stalo pro Čechy módní záležitostí. Většina rekreantů tam jezdí opakovaně a už zjistili, co slunce na horách umí,“ podotýká dermatolog Karel Ettler z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Spálení kůže sluncem zvyšuje riziko nádoru,u mužů téměř třikrát |
Intenzita ultrafialového záření stoupá s nadmořskou výškou zhruba o tři procenta procenta na každých 400 metrů nadmořské výšky. „To znamená, že při lyžování na ledovci v nadmořské výšce 3000 metrů je lyžař vystaven paprskům s intenzitou až o 30 procent vyšší než v nížině. A to se ještě znásobí odrazem od bílých sněhových ploch, takže intenzita záření může narůst až o 80 procent,“ vypočítává docent Ettler.
Ve slunečních paprscích na horách může být i malý podíl ultrafialového záření typu UVC, které způsobí těžký zánět rohovky a spojivek. Ochrana očí je tedy naprosto nutná.
Ať už se člověk vystavuje sluníčku na horách nebo na koupališti či při sportu, měl by si vštípit pravidla, jak se chránit. A na ochranu dětské pokožky by rodiče měli dbát zvláště pečlivě.
„Nejspolehlivější ochranou rozsáhlých kožních ploch na těle je ošacení. Speciální oblečení, určené především dětem, má zpravidla deklarovaný ochranný faktor proti záření (označuje se jako UPF). Jeho hodnota se nesníží ani namočením oděvu, což je výhoda oproti bavlněným látkám, u nichž po namočení propustnost ultrafialového záření stoupá,“ říká lékař Ettler.
Samozřejmostí by mělo být také mazání opalovacím krémem podle fototypu pokožky – čím světlejší, tím se musí člověk mazat častěji a pokud možno používat krém s vyšším faktorem. Češi mají obvykle fototyp dva až tři.
„Při zimním pobytu na horách doporučuji volit spíše mastné krémy než tekuté krémy pro letní opalování. Ty totiž obsahují více vody. Na horách je samozřejmě nízká teplota a často fouká ledový vítr, takže pokožka by mohla namrzat,“ uzavírá docent Ettler.
