Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za bezpečnou průměrnou roční hustotu PM 2,5 (prachové částice menší než 2,5 mikrometru) deset mikrogramů na metr krychlový. „Koncentrace prachových částic v Pekingu či Dillí v den, kdy je znečištěné ovzduší, může být vyšší než 300 mikrogramů na metr krychlový,“ uvedl americký odborník Dan Greenbaum.
Znečištění ovzduší vede i k úzkostem, mrtvici i infarktu |
Dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím polétavého prachu poškozuje dýchací a srdeční ústrojí, zkracuje délku života a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Vdechování těchto částic zvyšuje riziko vzniku srdečních chorob, mrtvice, onemocnění dýchacích cest i rakoviny.
Zatímco rozvinuté země učinily za poslední desítky let velký pokrok v boji se znečištěným ovzduším, počet obyvatel, kteří zemřou kvůli špatné kvalitě vzduchu v rozvojových zemích neustále stoupá. Podle studie způsobuje špatná kvalita ovzduší více úmrtí než jiné rizikové faktory, jako jsou například podvýživa, obezita, konzumace alkoholu, užívání drog či nechráněný sex.
V Číně se počet těchto předčasných úmrtí kvůli špatnému ovzduší pohybuje okolo 1,6 milionů za rok. V Indii je to pak 1,3 milionů ročně. Tyto údaje pocházejí z roku 2013, čísla z dalších let zatím nejsou k dispozici, poznamenala BBC. V Číně je hlavním zdrojem prachových částic v ovzduší spalování uhlí, v Indii pak spalování dřeva, hnoje, zbytků obilí či dalších materiálů za účelem vaření či topení.
