Každý rok ve stejné době, asi dva dny po přechodu na zimní čas, postihne Manon to, čemu říká „modré zimní sny“. „Mám jen jednu touhu: zůstat ve své posteli a vyjít až v březnu. Živím se jenom čokoládou a trávím čas sledováním seriálů na mém počítači,“ říká.
V Česku by se mohl testovat vliv lysohlávek na léčbu deprese |
Cédric má pocit, že listopad a prosinec trvají déle než celý zbytek roku. „Nedokážu spřádat žádné plány, mám takovou pauzu,“ uvádí. Manon a Cédric mají sezónní depresi. Není však možné o těchto měsících zůstat doma a nic nedělat.
„Sezónní deprese“
Především je třeba odlišit zimní splín od skutečných depresí. Naše nálada klesá na úroveň mrazu vlivem zimy, ale nelze to směšovat se skutečnými depresemi, které nemají co dělat s počtem slunečních hodin za den.
„Malá sezónní deprese nemá se skutečnou depresí nic společného. Tento přechodný stav se projevuje většinou fyzickou únavou, neklidem, nedostatkem dobré nálady, touhou někam se schovat. A konzumací čokolády. Skutečná deprese znamená ztrátu jakýchkoli zájmů a radosti ze všech věcí i trvalým smutkem. A nejméně pěti příznaky: neustálá špatná nálada, přílišná živost nebo naopak pomalost, myšlenky na smrt, hubnutí nebo tloustnutí bez změny jídelníčku, přílišný nebo naopak nedostatečný spánek a problémy se soustředěním,“ říká psychoterapeutka Emmanuelle Lacroixová.
„V boji proti melancholii je mnohem účinnější než antidepresiva rychlá půlhodinová procházka. To je zásadní a přirozená terapie. Člověk se nadýchá kyslíku, nechá své myšlenky volně plynout a soustředí se na chůzi, všímá si podzimních barev a nakonec dospěje k názoru, že toto roční období není tak strašné. Ideální je procházka s přítelem či přítelkyní, aby člověk nezůstával v izolaci, která je někdy pro toto období typická,“ zdůrazňuje Emmanuelle Lacroixová.
Léčba nespavosti může zmírnit deprese a úzkost, věří vědci |
V tomto období je více než kdy jindy nutný dostatečný spánek. Sandrine potvrzuje, že od té doby, co chodí spát dříve, budí se s optimističtějším pohledem na svět. „Dřív jsem měla sklon hodinu, kdy ulehnu do postele, oddalovat. Říkala jsem si, že dny už jsou i tak dost krátké a že nebudu chodit spát se slepicemi. Ale od té doby, co poslouchám své tělo, které si žádá v zimně více hodin spánku před půlnocí, cítím se mnohem lépe,“ přiznává. Jestliže zimní splín přichází každý rok pravidelně, je možné zkusit terapii světlem.
Nebezpečí zimní melancholie tkví v tom, že člověk může jíst více, neboť se domnívá, že potřebuje více energie. Ve skutečnosti však trávíme více času doma než venku, a proto není důvod jíst více, uvádí nutriční poradkyně Ariane Grumbachová. „A když už máte sklony utěšovat se jídlem, riskujete, že budete přibírat na váze. To k dobré náladě ovšem nepřispěje,“ dodává.
„Je však normální, že člověk má v zimním období chuť na jídla, která ho uspokojují. Bohužel to není vařená či syrová zelenina, které je v té době dostatek, ale různé pamlsky, často spojené s dětstvím. Jestliže je jíme v rozumném množství, není to žádný problém,“ říká Ariane Grumbachová.
„Zapisujte si každý den tři drobné maličkosti, za něž můžete být vděční,“ radí Emmanuelle Lacroixová. „Může to být sluneční paprsek nebo autobus, který vám přijede zrovna ve chvíli, kdy jste dorazili na zastávku. Je to výborný způsob, jak si připomínat pěkné věci a uvědomovat si, že to hlavní nejsou dny bez slunečního svitu,“ dodává.
