Na jejích velkoformátových obrazech defilují nahé ženy, exotická zvířata nebo tu prolétávají válečné bombardéry. Laura Limbourg je pětadvacetiletá malířka právě dokončující AVU, držitelka prestižní Ceny kritiků – a také pilotního průkazu. Studovala v Londýně či na Tchaj-wanu a podnikla několik soukromých cest do jihovýchodní Asie, kde se ponořila do tematiky, před kterou Západní svět zavírá oči: sexuální turismus, chudoba a prostituce.
Ateliér má na unikátním místě – v bývalém klášteře benediktinek na úpatí pražského Petřína, kterému se dnes říká Gabriel Loci. A právě teď má v pražské Trafo Gallery výstavu nazvanou Hump in, Honey. O téhle mladé ženě ještě hodně uslyšíme.
Vaše jméno zní jako umělecký pseudonym, ale není. Jaké máte rodinné kořeny?
Maminka je Češka a tatínek pochází z Belgie, kde je i provincie Limbourg. Já se narodila v Antverpách a do mých tří let jsme tam bydleli.
Jak došlo k tomu, že vaši zakotvili zrovna tam?
Mamčin pradědeček pořádal rallye v Mladé Boleslavi. Táta byl závodní jezdec a pravidelně tam jezdil. Když bylo mámě osmnáct, seznámili se tam a táta za ní pak půl roku každý víkend jezdil. Rozhodli se, že se vezmou – a mamka se přestěhovala do Belgie, kde jsem se narodila.
