Léčba srdce se stále zlepšuje, říká kardiolog

LN V posledních letech došlo v kardiologii k mnoha změnám. Kterou z nich považujete za nejzásadnější?
Řadu věcí, které dřív uměl dělat jen kardiochirurg, zvládne dnes intervenčně orientovaný kardiolog, aniž by musel otevírat hrudník a napojovat pacienta na mimotělní oběh. Také kardiochirurgové ale dnes jdou cestou minimálně invazivní chirurgie, s kardiology navíc intenzivně komunikují a doplňují se. Což přináší pacientovi profit nejen v průběhu léčby, ale i během rekonvalescence. Právě to je podle mého názoru ta nejzásadnější změna, k níž v posledních desetiletích došlo.

LN Je ale možné pomocí minimálně invazivních zákroků dosáhnout stejných výsledků jako klasickou operací?
Na to máme už vědecké důkazy. Jednou ze zásadních operací v kardiochirurgii jsou dnes například nejenom tzv. koronární bypassy, tedy přemostění zúžené nebo uzavřené věnčité tepny, ale především záchovné operace na srdečních chlopních. Existují přitom data, která jednoznačně prokázala, že náhrada aortální chlopně provedená chirurgickou technikou je plně srovnatelná s implantací aortální chlopně provedené punkčním, tedy katetrizačním způsobem, kterou provádí intervenční kardiologie.

LN Jak vypadá mezioborová spolupráce v praxi?

V našem kardiocentru máme naštěstí velice dobrou bezbariérovou spolupráci s dalšími kolegy. Osvědčila se nám například při léčbě pacientů s refrakterní anginou pectoris, kteří mají cévy už natolik postižené, že je intervenční kardiolog nemůže běžným způsobem roztáhnout a ani kardiochirurg nemůže efektivně zasáhnout. Ve spolupráci s neurochirurgem a anesteziologem provádíme v takových případech takzvanou míšní stimulaci, která tyto lidi dokáže zbavit úporných bolestí. Dnes tuto metodu využíváme dokonce už i u pacientů se srdečním selháním. Spolupráce s dalšími kolegy se nám ale osvědčila například i při léčbě pacientů s těžkou hypertenzí.

LN Jakým způsobem jim dokážete pomoci?
Koncem loňského roku jsme jako první v České republice použili takzvanou barostimulaci. Pomocí elektrických impulzů při ní ovlivňujeme speciální nervová zakončení, tedy baroreceptory. Ty za normálních okolností přijímají informace o tom, že je tlak vysoký a vysílají organismu signál, aby se snížilo napětí cévních stěn. U některých lidí nejspíš ovšem tato část regulačního systému nefunguje. Kardiologové ve spolupráci s cévními chirurgy se proto snaží tuto špatnou regulaci krevního tlaku částečně obnovit, nebo alespoň ovlivnit. A vyřešit tak u konkrétního nemocného nekorigovatelnou hypertenzi, která není běžnými postupy léčitelná.

LN Hodně se mluví o tom, že infarkt už dnes většinou neznamená vážné ohrožení života. Co je na tom pravdy?
Léčba tohoto onemocnění se opravdu radikálně zlepšila, ale úmrtím nebo vážným komplikacím se ani dnes vždy nevyhneme. Pokud se nepodaří infarktovou tepnu včas zprůchodnit, může po rozsáhlém infarktu myokardu vzniknout významná porucha přečerpávací funkce levé komory srdeční, která negativně ovlivňuje prognózu přežití pacienta. U některých pacientů dochází v důsledku toho k vývoji tzv. výduti levé srdeční komory. V této nefunkční části se pak hromadí krev, může dojít k vývoji sraženiny a tím k řadě nepříjemných komplikací, jako je prasknutí srdeční stěny, embolizace sraženiny krevní cestou a tím i k vývoji mozkové cévní příhody a podobně.

LN Co se dá v takovém případě dělat?
Výduť dokážeme dnes naštěstí odstranit bez jediného řezu skalpelem. Část výkonu se přitom provádí pomocí katétru zavedeného do bijícího srdce skrz cévy, část výkonu provede kardiochirurg při společném hybridním výkonu. První výsledky, které zatím máme, svědčí o tom, že je tento zákrok dokonce efektivnější než klasický kardiochirurgický přístup. Zrovna včera jsem měl v ordinaci na kontrole pacientku, která před zákrokem nevyšla ani tři schody, tři měsíce po operaci už zvládne dvě patra.

Chřipkový virus může vyvolat selhání srdce, říká lékař

LN V kardiologii se ovšem objevily nejen nové metody, ale i přístroje – jedním z nich je i bezdrátový kardiostimulátor. V čem spočívají jeho výhody?Původně měl tento přístroj, jenž se používá při léčbě srdečních arytmií s pomalou srdeční akcí, podobu krabičky spojené s elektrodou na drátěném vodiči. Právě ona elektroda má na svědomí 90 procent přístrojového selhání. U bezdrátového kardiostimulátoru toto nebezpečí odpadá, přístroj i elektroda jsou v jedné kapsli a implantují se přímo do nitra srdce. Pacienti se mohou navíc zcela bez obav věnovat i svým oblíbeným sportovním aktivitám. Během dvou let jsme tento přístroj zavedli 105 pacientům a žádný z nich neměl sebemenší potíže.

LN Jednou z posledních novinek ve vaší nemocnici je dálkově navigovaná katetrizační jednotka. Můžete nám přiblížit, na jakém principu pracuje?
Tento unikátní systém založený na principu působení osmi elektromagnetů umožňuje ovládat katetr zaváděný do srdce. Magneticky řiditelný katetr reaguje jednak bleskově rychle, jednak umožňuje provádět takzvané katetrizační ablace srdečních arytmií, při nichž dochází ke zničení abnormálně elektricky se aktivující tkáně v srdci, která tyto arytmie způsobuje, přesněji, bezpečněji a efektivněji. Takový zákrok běžně kardiolog provádí v ochranné rentgenové zástěře po dobu několika hodin a někdy není ani možné docílit přesné polohy manuálně ovládaného katétru. Dnes už lékař nemusí ovládat katétry manuálně, ale s pomocí magnetického pole. Směr katétru a jeho požadovanou polohu řídí z ovladovny pomocí joysticku. Díky tomu zvládne i jemné nuance pohybu katétru s jeho přesnějším zaměřením.

LN K jakým změnám v kardiologii podle vás v nejbližší budoucnosti dojde?

Nevím jak v nejbližší budoucnosti, ale možná časem splyne kardiologie s kardiochirurgií a na místo toho vznikne komplexní chirurgicko-intervenční obor. Ale to je zatím pouze moje vize.