Před dvěma měsíci se i americký prezident Donald Trump nechal slyšet, že chce při vládě založit speciální skupinu, která by se zabývala nadužíváním drog a opioidů. České republice podobná rizika zatím nehrozí, protože zde lékaři tyto preparáty už tradičně předepisují méně, než by mohli a někdy i měli.
Dodnes se někteří čeští specialisté například zdráhají napsat opioidy člověku, který nemá nádorové onemocnění. Zmíněné léky navíc u nás nejsou ani zdaleka tak snadno dostupné jako například ve Spojených státech. Pokud je chce lékař svému pacientovi předepsat, musí si na obecním či městském úřadu vyžádat recepty s modrým pruhem.
Zvýšená chuť na sladké či bolesti hlavy jsou signálem dehydratace |
Ještě v devadesátých letech jsme kvůli nízké spotřebě opioidů patřili v léčbě bolesti spíše k zaostalým zemím. „Dnes se ukazuje, že se v této oblasti chováme celkem umírněně a relativně Léčení bolesti má svá úskalí
Ve Spojených státech vypukla panika kolem opioidů – léků vycházejících z opia a jemu podobných syntetických látek. Tamní lékaři je předepisovali na bolest až příliš často, část pacientů teď má problémy s drogovou závislostí. V Česku je situace jiná, i když i u nás se tyto léky proti bolesti nasazují.
V Americe se už dokonce začíná hovořit o epidemii opioidů. „Až polovina závislých Američanů má tyto léky předepsané od lékaře,“ říká docent Jiří Kozák, primář Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů ve Fakultní nemocnici v Praze Motole. Před dvěma měsíci se i americký prezident Donald Trump nechal slyšet, že chce při vládě založit speciální skupinu, která by se zabývala nadužíváním drog a opioidů. České republice podobná rizika zatím nehrozí, protože zde lékaři tyto preparáty už tradičně předepisují méně, než by mohli a někdy i měli.
Dodnes se někteří čeští specialisté například zdráhají napsat opioidy člověku, který nemá nádorové onemocnění. Zmíněné léky navíc u nás nejsou ani zdaleka tak snadno dostupné jako například ve Spojených státech. Pokud je chce lékař svému pacientovi předepsat, musí si na obecním či městském úřadu vyžádat recepty s modrým pruhem.
Kdy se lék stane drogou
Ve spojení s opioidy se lidé i v Česku nejčastěji obávají drogové závislosti. Hodně přitom ovšem záleží i na životní situaci pacienta a jeho zvyklostech. „Čím víc je člověk ukotvený ve vlastním životě, tím menší má tendenci k návyku,“ míní Róbert Tirpák, vedoucí lékař Kliniky miniinvazivní a endoskopické léčby zad EuroPainClinics v Praze. „Jestliže se u něj ale už projevují sklony k závislosti na nikotinu nebo alkoholu, pak bývá riziko vyšší a je třeba ho častěji kontrolovat a diskutovat s ním.“
Bolest je také nebezpečná
Nebezpečné ale bývá nejen nadužívání opioidů, ale i neléčená bolest. Pokud trvá déle než tři až šest měsíců, stává se chronickou, a v tom případě může výrazně poznamenat nejen kvalitu života pacienta, ale i jeho blízkých.
Jestliže má nemocný například za sebou opakované operace páteře provázené neztišitelnými bolestivými stavy, může si začít ulevovat tím, že přenáší váhu na určitou partii těla. A v důsledku toho si tak zadělává na další zdravotní problémy. Věčným „bolestínům“ se navíc začnou lidé po čase vyhýbat, podle statistik se častěji rozvádějí, mnohdy přicházejí o práci a upadají do depresí.
Senioři mají nižší spotřebu analgetik
Bolest vnímá každý z nás trochu jinak. Záleží na kultuře, ve které žijeme, ale i na věku a pohlaví. „Dnes se hodně sledují třeba genderové rozdíly,“ říká docent Kozák. Ženy mají podle těchto výzkumů většinou nízké prahy bolesti, vnímají ji citlivěji, ale dokážou ji déle snášet. Muži se sice mohou pochlubit vyššími prahy bolesti, ale jen krátkodobě.
Řada průzkumů se zaměřuje také na spotřebu analgetik u různých pacientů. „Při jednom z nich si měly pacientky během porodu samy tyto léky na bolest dávkovat,“ vypráví doktor Tirpák. „Ukázalo se, že jejich spotřeba byla nižší, než když jim je dávkoval lékař.“
O tomto poznatku měl ostatně možnost se přesvědčit také u svých pacientů. Z praxe například také ví, že starší lidé vnímají bolest méně intenzivně a lépe ji snášejí než mladí, nižší proto mívají i spotřebu analgetik. Souvisí to především se stárnutím nervových vláken a nervového systému. „V zařízeních pro seniory se proto bolest velmi často podceňuje,“ doplňuje docent Kozák. Zejména to platí například u lidí s Alzheimerovou chorobou či jiným postižením mozku, kteří nedokážou bolestivé pocity správně vyjádřit a pojmenovat. Mnohdy bývá proto bolest zdravotnickým personálem podceňována a může být i nedostatečně léčena.
Oznámkovat bolestivé pocity
Bolest je subjektivní pocit a objektivně ji změřit bývá problém nejen u seniorů, ale i u ostatních pacientů. Až donedávna měli lékaři k dispozici jen takzvanou vizuální analogovou škálu (VAS), která připomíná pravítko rozdělené na 10 dílů. S jeho pomocí se pacienti snažili svoji bolest správně „oznámkovat“. Nyní jsou již dostupné i různé pain testery, které zaznamenávají, jak pacienti reagují na tlakové či tepelné podněty. A na základě toho pak lékaři stanovují práh bolesti.
„Poslední novinkou, kterou právě zkoušíme na našem pracovišti, je pain tracker,“ říká docent Kozák. Zmíněný přístroj zaznamenává, jak pacient reaguje na různé bolestivé podněty. A to pomocí elektrod umístěných na lýtku nohy v místech, kudy prochází nerv zvaný nervus suralis. Při elektrické stimulaci nervu se probudí reflex, který vyvolá stažení svalu nohy. Výsledky se pak porovnávají se subjektivním hodnocením bolesti pacienta při stimulaci. Doposud je však tento přístroj u nás pouze ojedinělým pomocníkem. Ve většině případů se musí lékař spokojit s tím, co se dozví od nemocného z jeho subjektivního hodnocení intenzity bolesti. „Vycházím z toho, že pacientovi věřím,“ říká doktor Tirpák. „Bolest je vždycky signálem toho, že něco v těle není v pořádku.“
Do jeho ordinace velmi často přicházejí pacienti, kteří putují od lékaře k lékaři, absolvují řadu vyšetření, při nichž se však nepodaří odhalit příčinu problému. V multidisciplinárních centrech specializovaných na léčbu bolesti se na tomto úkolu podílí celý tým odborníků. Kromě algeziologů, kteří se na léčení bolestivých stavů specializují, k nim patří nejčastěji anesteziologové, neurologové, psychologové, psychiatři a rehabilitační odborníci.
Ženy podle výzkumů vnímají bolest citlivěji, ale dokážou ji déle snášet. Muži zase mívají vyšší práh bolesti, ale jen krátkodobě.
Nejčastěji pacienti trpí bolestí páteře. Po čtyřicátém roce věku bolest páteře zažije až devět z deseti lidí. Prakticky každý člověk starší šedesátky zažije některý druh chronické bolesti. V ČR existuje 10 multidisciplinárních center bolesti, která jsou obvykle při fakultních nemocnicích. Kromě nich u nás pracuje dalších 80 ambulancí či poraden zabývajících se bolestí.
