Uvedl to ve zprávě o průběhu expedice její vedoucí Josef Elster z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.Samotnou základnu, kterou tvoří dva kontejnery, nalezli výzkumníci podle Elstera ve výborném stavu.
Polárníci, kteří operují v arktické oblasti, s možným setkáním s medvědy počítají. Čeští vědci, kteří odjeli na souostroví Špicberky na začátku července, dokonce absolvovali velice netradiční školení o bezpečnosti práce. Ve správním středisku souostroví Longyerbyenu členové expedice absolvovali v Univerzitním centru Svalbardu cvičné střelby z kulovnice.
Čeští vědci se už na souostroví Špicberky ubytovali na základně. Tu tvoří dva kontejnery – jeden slouží jako ložnice se šesti lůžky, druhý jako přístřešek pro člun. „Když jsme loni základnu opouštěli, tak jsme je dobře uzamkli, to je jediné, co víme,“ uvedl vedoucí expedice Josef Elster před odjezdem.
Vědci zůstanou až do 15. srpna
Základnu našli v pořádku a kromě meteostanice žádné jiné následky po ledních medvědech nehlásí. Vědci už uvedli do provozu člun a do blízké chaty lovců medvědů, kterou také využívají, dopravili potraviny. Expedice se pustila do botanického průzkumu v severní části zátoky Petunia na území o rozloze zhruba 80 až 100 kilometrů čtverečních. Vybrali také stanoviště pro instalaci dalších dvou klimatických stanic.
Na Špicberkách chtějí vědci zůstat do 15. srpna. V tu dobu tam končí léto a začíná podzim. Vědci doufají, že se jim vydaří počasí a budou moci většinu této doby strávit v terénu. Teploty by se tam měly pohybovat kolem pěti stupňů Celsia. Výzkum je součástí velkého mezinárodního arktického projektu Biologická a klimatická diverzita Arktidy.
Špicberky jako Krkonoše
Koordinuje jej Norský polární institut a koná se ve všech oblastech Arktidy od Aljašky po Sibiř. Výsledkem čtyřletého úsilí výzkumníků by měla být komplexní databáze poznatků o klimatu a biologické pestrosti Arktidy a jejích proměnách. Na území, kde se budou čeští vědci pohybovat, dochází k nejrychlejšímu odtávání ledovce a k nejrychlejším změnám ve vegetaci.
Cílem expedice je podle Elstera vytvořit vegetační mapu. Pro českou vědu jsou podle něj Špicberky zajímavé také tím, že jsou tam podobné klimatické podmínky jako v Čechách před 10 tisíci lety. Je tam mnoho druhů běžných i v Krkonoších, uvedl. Na botanický výzkum navážou podle Elstera klimatologové. Parazitologové budou chytat a zkoumat ryby a jejich parazity.
Polárníci, kteří operují v arktické oblasti, s možným setkáním s medvědy počítají. Čeští vědci, kteří odjeli na souostroví Špicberky na začátku července, dokonce absolvovali velice netradiční školení o bezpečnosti práce. Ve správním středisku souostroví Longyerbyenu členové expedice absolvovali v Univerzitním centru Svalbardu cvičné střelby z kulovnice.
Čeští vědci se už na souostroví Špicberky ubytovali na základně. Tu tvoří dva kontejnery – jeden slouží jako ložnice se šesti lůžky, druhý jako přístřešek pro člun. „Když jsme loni základnu opouštěli, tak jsme je dobře uzamkli, to je jediné, co víme,“ uvedl vedoucí expedice Josef Elster před odjezdem.
Vědci zůstanou až do 15. srpna
Základnu našli v pořádku a kromě meteostanice žádné jiné následky po ledních medvědech nehlásí. Vědci už uvedli do provozu člun a do blízké chaty lovců medvědů, kterou také využívají, dopravili potraviny. Expedice se pustila do botanického průzkumu v severní části zátoky Petunia na území o rozloze zhruba 80 až 100 kilometrů čtverečních. Vybrali také stanoviště pro instalaci dalších dvou klimatických stanic.
Na Špicberkách chtějí vědci zůstat do 15. srpna. V tu dobu tam končí léto a začíná podzim. Vědci doufají, že se jim vydaří počasí a budou moci většinu této doby strávit v terénu. Teploty by se tam měly pohybovat kolem pěti stupňů Celsia. Výzkum je součástí velkého mezinárodního arktického projektu Biologická a klimatická diverzita Arktidy.
Špicberky jako Krkonoše
Koordinuje jej Norský polární institut a koná se ve všech oblastech Arktidy od Aljašky po Sibiř. Výsledkem čtyřletého úsilí výzkumníků by měla být komplexní databáze poznatků o klimatu a biologické pestrosti Arktidy a jejích proměnách. Na území, kde se budou čeští vědci pohybovat, dochází k nejrychlejšímu odtávání ledovce a k nejrychlejším změnám ve vegetaci.
Cílem expedice je podle Elstera vytvořit vegetační mapu. Pro českou vědu jsou podle něj Špicberky zajímavé také tím, že jsou tam podobné klimatické podmínky jako v Čechách před 10 tisíci lety. Je tam mnoho druhů běžných i v Krkonoších, uvedl. Na botanický výzkum navážou podle Elstera klimatologové. Parazitologové budou chytat a zkoumat ryby a jejich parazity.
