"V praxi však nemocné stále postihuje těžká podvýživa, která vyvolává další komplikace a přibližně ve čtvrtině případů se stává příčinou úmrtí," řekla lékařka Fakultní nemocnice Brno a odbornice na výživu Miroslava Navrátilová.
Pacienti s Alzheimerovou chorobou mají z dosud ne zcela jasných příčin vyšší energetickou potřebu než zdraví lidé stejného věku. Musejí tedy více jíst, ovšem vzhledem ke svému stavu často ztrácejí chuť i motivaci, jedí pomalu, případně potřebují asistenci při krmení. "Je třeba na to myslet od okamžiku diagnózy Alzheimerovy choroby, i když má pacient třeba sto kilogramů," zdůraznila Navrátilová.
ČTĚTĚ VÍCE: |
Nejdůležitější je příjem dostatečného množství bílkovin, které si tělo nedokáže ukládat do zásoby. Zároveň musí pacientovi blízcí nebo ošetřovatelé dbát na to, aby vždy snědl celou porci, byť třeba rozdělenou na více částí, plus vhodné svačiny a další doplňky podle chuti nemocného. Není prý vhodné hrát si na zdravou výživu, důležitější je dostatečná kalorická hodnota a pestrá skladba stravy.
"Nemocný si klidně může dát po obědě kávu, zákusek, chlebíček, stejně jako dopolední a odpolední svačiny, druhé večeře," řekla Navrátilová. Nelze podle ní čekat na to, až pacient začne hubnout. Ztráta více než pěti procent tělesné hmoty už podle studie obvykle znamenala, že pacient brzy zemře. V současnosti se podle Navrátilové volá lékař často až v situaci, kdy se pacient dostane do stavu těžké podvýživy - a to už obvykle bývá pozdě na zvrat nepříznivého vývoje.
Nedostatečná prevence podvýživy představuje problém také v některých zařízeních, jež pečují o seniory s demencí. Při loňských kontrolách to zjistila Kancelář veřejného ochránce práv. Pečovatelé často nezaznamenávají příjem stravy a tekutin, případně podávají nevhodné pokrmy. Opomíjena by neměla být ani společenská nebo estetická rovina stolování.
"Výživa je prubířský kámen správně poskytované péče," uvedla Marie Lukasová, která se v kanceláři ombudsmanky zabývá situací v zařízeních pečujících o seniory trpící demencí. "Přiznejme si, že u lidí s pokročilou demencí je strava jeden z posledních požitků života. Bylo by dobré, kdyby poskytovatelé tento potenciál pro kvalitní péči využívali," doplnila Lukasová.
