"Sluch je hlavním orgánem, kterým se orientujeme a získáváme díky němu informace z okolí. Bez sluchu je pacient totálně vyřazený ze společnosti," upozorňuje lékařka.
Lidovky.cz: Vzpomenete si na první dítě, které dostalo implantát?
První byl voperován v roce 1992, šlo o šestiletého chlapce, který ohluchl po meningitidě. Byl operován v Hannoveru, protože tady ještě program neexistoval. V roce 1993 bylo operováno první dítě v České republice.
Lidovky.cz: Kolik operací od té doby proběhlo?
Odoperovalo se 500 dětí. Tenhle týden proběhla oslava 500. operace u dítěte. Zároveň je 20 let od startu programu. Další klinika operuje dospělé, těch je asi 210.
Lidovky.cz: Musí se implantát během života vyměňovat?
Implantát je koncipovaný tak, aby vydržel celý život. Je v titanovém a silikonovém obalu, takže se vyměňovat nemusí. Ale ta vnější část se měnit musí. Vypadá jako sluchadlo, ale je to velmi složitý počítač. Ta elektronika nevydrží ve vnějších podmínkách tak dlouho. Působí na ni maz, pot... V jiných zemích je nárok na výměnu po pěti letech, u nás je na deset let.
Lidovky.cz: Projeví se to nějak na implantátu?
Představte si, že máte 10 let starý mobil nebo počítač. Už není v dobrém stavu a navíc je zastaralý a existuje mnohem lepší technika. Dítě by slyšelo lépe.
Lidovky.cz: Doplácí se při výměně nějaká částka?
Ano, lidé doplácí 25 % ceny, to je asi 60 tisíc korun. A to je opravdu velká zátěž. Když dítě dostane implantát, musí mít speciální lektory, logopedy, péči doma, aby se naučilo mluvit a mohlo jít do normální školy. Pokud by nemělo jednu část implantátu, dostává se zpět na začátek. Pro rodiny je to velký stres.
Lidovky.cz: Kolik stojí celý implantát?
Implantát má dvě části. Ta první, vnitřní, se voperuje a měla by vydržet celý život. Ta druhá, vnější, se musí vyměňovat. Obě části dohromady stojí přes 600 tisíc. Proběhlo už ale několik studií, které dokazují, že se ta investice brzo vrátí.
Lidovky.cz: Rodině nebo státu?
Je to úspora pro oba. Implantát za relativně nízkou částku z těžce handicapovaného člověka, který by jinak celý život závisel na podpoře společnosti, udělá normální dítě, které je schopné komunikovat a chodit do normální školy. Jinak by muselo mít tlumočníka, péči, speciální školu, služby... V Británii teď spočítali, že jen návratnost ve školství je do tří let.
Kochleární implantát
Kochleární implantát nahrazuje funkci poškozených vláskových buněk tak, že informaci o zvuku zakódovanou do elektrických signálů předává přímo sluchovému nervu pomocí miniaturních elektrod zavedených do hlemýždě vnitřního ucha.
Systém kochleárního implantátu Nucleus se skládá z vnitřních a vnějších součástí. Vlastní vnitřní implantát je umístěn pod kůží za uchem. Zevně nošený zvukový procesor s vysílací cívkou vypadá jako sluchadlo. Zvuk je zachycován mikrofonem zvukového procesoru a zpracován na elektrické signály. Ty jsou z procesoru přenášeny vysílací cívkou do přijímače implantátu. V něm se informace o zvuku dekóduje a odesílá ke 22 elektrodám umístěným na různých místech hlemýždě. Podle podoby zvuku je pak aktivován sluchový nerv, který přenáší informaci o zvuku dále do mozku. |
Lidovky.cz: Jak je to v rodině?
Postižené dítě blokuje minimálně jednoho člena rodiny, který nemůže chodit do práce a zůstává s dítětem doma.
Lidovky.cz: Jak jsou implantáty hrazené pojišťovnou?
Operaci hradí plně. Ale rozpočet, který je předkládán nemocnicím je omezený. Některé starší děti se do rozpočtu nevejdou a péče je pro ně omezena. Na Západě je také rutinou, že děti dostávají dva implantáty. Mladý mozek při vývoji potřebuje zvukové stimuly z obou stran.
Lidovky.cz: A to v Česku nefunguje?
Do rozpočtu pojišťoven se právě vejde jen jeden implantát. S oboustrannými implantacemi je problém. Zatím je v Česku mají jen dvě děti.
Lidovky.cz: Proč to nejde u ostatních?
Právě kvůli omezenému rozpočtu. Ale těch operovaných dětí není tolik. Jde asi o 50 pacientů za rok. V poměru k tomu, že sluch je jeden z nejdůležitějších smyslů, není částka za implantát zase tak vysoká.
Lidovky.cz: Jak na implantát reagují děti? Jak rychle si zvyknou? Jsou schopné se i přes handicap přizpůsobit kolektivu?
U dětí, které ohluchnou v průběhu života, není problém. Děti už umí mluvit a mozek zná zvuk a jazyk. Děti hluché od narození, kterých je asi sto ročně, by měly implantát dostat co nejdříve, aby si mozek uvykl. Ideálně mezi 1. a 2. rokem. Potom se naučí komunikovat tak, že se na nich handicap vlastně nepozná a mohou se integrovat do normální společnosti.
