V třetím ročníku osvětové akce tak odborníci chtějí přispět k tomu, aby se antibiotika nebrala zbytečně, a neztrácela tedy účinnost. Součástí kampaně je i průzkum znalostí o užívání antibiotik.
"Zdá se, že se lidé v užívání antibiotik během předchozích ročníků poučili - loni se třetina domnívala, že antibiotika působí na viry, v roce 2010 věřila tomuto omylu ještě více než polovina dotázaných," řekl mluvčí České lékárnické komory Aleš Krebs. Pozitivním zjištění podle něj je i to, že 70 procent pacientů vědělo, že zbytečné užívání antibiotik snižuje jejich účinnost.
ČTĚTE TAKÉ: |
V Česku jsou antibiotika jen na recept, přesto si je šest procent dospělých stále "ordinuje" samo, užívají zbylé léky, které dostali při předešlé nemoci. Lékárníci před tím varují, je to podle nich hazard se zdravím - nejen že není zaručena správná diagnostika, ale ani dávkování a délka užívání.
V zemích, kde vzrůstá antibiotická rezistence, což znamená, že se bakterie stávají odolnými vůči běžným antibiotikům, je jednou z příčin právě to, že jsou tyto léky dostupné i bez receptu.
Zakázaná antibiotika chloramfenikol našli kontroloři Státní veterinární správy v mase kuřat z farmy ve Vysokém Veselí na Jičínsku.
Antibiotika
Průzkum lékárníků také ukázal, že třetina lidí neví, co to znamená vzít si lék "na lačno". Domnívají se, že si ho mají vzít těsně před jídlem. Správné je ale užít ho nejméně půl hodiny před jídlem nebo dvě hodiny po něm.
Správné dávkování
Antibiotika pro správnou účinnost vyžadují přesné intervaly dávkování. Čtvrtina pacientů si vykládá pokyn "dvakrát denně" tak, že mají lék vzít kdykoli ráno a večer. Interval ale musí být přesně 12 hodin.
Více než polovina rodičů se podle průzkumu snaží zvládnout onemocnění dítěte samoléčbou a jdou si pro radu a vhodný lék do lékárny, naopak 38 procent rodičů vždy navštíví s nemocným dítětem lékaře. Pětina rodičů se domnívá, že antibiotika urychlí uzdravení dítěte z nachlazení, přitom právě na tuto obtíž antibiotika vůbec vhodná nejsou.
