Létající děti a spol. - nepřeháníme to občas?

Nedávno jsem byla v obchodě s přírodní kosmetikou koupit svému synkovi olejíček na tělo. Tentokrát jsem ale udělala chybu a zašla jsem do jiného obchodu, než chodím obvykle. Aktivní prodavačka se mne zeptala, zda synkovi nechci koupit ještě speciální zubní pastu (asi tak desetkrát dražší než běžné zubní pasty pro dospělé).

"Nemá zuby," opáčila jsem. "To nevíte, že byste měla čistit už dásně?", nenechala se zviklat. Když jsem si trvala na svém, zkoukla mne pohledem, že asi dítěti nechci dopřát to nejlepší. Vyzkoušela to na mne ještě se speciálním olejem na masáž, šampónem na zatím téměř neexistující synovy vlasy a nakonec neuspěla ani se superdrahým hřebínkem s bio štětinami. Z obchodu jsem odešla následovaná opovržlivými pohledy, zato pouze s tím, co jsem chtěla koupit - olejíčkem na tělo. Babybyznys opravdu útočí všude a pro nezkušené matky je těžké rozpoznat, co je důležité a co už je holá zbytečnost.

Co je horší, že ze všech stran se na nás taky valí ověřené názory na to, co je pro naše děti nejlepší a co jim naopak strašně škodí. Letí nejrůznější módní názory, které vás staví pomalu do pozice špatných matek, když s nimi nesouhlasíte. Největším trendem je určitě tzv. "přírodní a přirozené mateřství". Začíná to prosazováním domácích porodů a pak to pokračuje třeba odmítáním očkování dětí. Ať si každý dělá, co chce, máme dnes na výběr. Fascinuje mě ale neuvěřitelný fanatismus, se kterým občas tyhle názorové proudy souvisí. Známá mojí známé například během těhotenství ani jednou nebyla u lékaře a za každou cenu chce rodit doma, i když jí to nedoporučuje kvůli jejím komplikacím ani najatá porodní asistentka. Když jí dítě zemře, bude to prý příroda. Její přesvědčení je silnější a důležitější než život potomka. Další známá zase odmítá očkování, raději nedá děti do školky.

I já jsem možná tak trochu obětí módního trendu, když chodím s malým děťátkem plavat. Nevypadá, že mu to škodí (jak tvrdí někteří z rodiny), ale ani se mu to zatím moc nelíbí (stejně jako ostatním malým dětem z kurzu). Takže uvidíme, co bude dál. Žádnou novinku v péči o děti neodsuzuju, ale možná by se mělo ke všemu přistupovat se zdravým rozumem a podle toho, jak děti reagují. Třeba teď mediální aféra s tzv. létáním dětí. Já bych se svým dítětem nikdy nad hlavou netočila. Zvlášť ne s třítýdenním, jako někteří frekventatnti kurzu.

Nezkušené matky se dnes ale ocitají v moři nejrůznějších názorů, letáků, které na ně křičí ze všech stran a je těžké, aby se v tom vyznaly. I já jsem začínající maminka. Se sedmiměsíčním dítětem už naštěstí ale mám trochu sebevědomí a vlastní názor. A tak prostě vím, že hřeben na neexistující vlásky, ani pastu na dásně mít nebude. Létat taky nebude. A pokud bude dál plakat, nebude už ani plavat. A necítím se proto jako špatná matka.