Mezi nejrozšířenější zrakové poruchy patří takzvané refrakční vady – to jsou takové, při nichž se světelné paprsky dopadající na oko v oční čočce nesprávně lámou. Kvůli tomu se obraz na oční sítnici nezobrazí tak, jak by měl. Důsledkem je pak neostré vidění. Největší počet takovýchto pacientů trpí krátkozrakostí.
Lékaři bezpečně vědí, že tato oční vada souvisí s dědičností. Už při narození tedy záleží hodně na tom, jakou délku oka, tvar čočky a rohovky podědíme. Pokud jsou naši rodiče krátkozrací, musíme počítat s rizikem, že tato oční vada postihne i nás.
Stále častěji odborníci hovoří o tom, že přibývající počet krátkozrakých pacientů může souviset také s velkou oblibou moderních elektronických zařízení. Už poměrně malé děti tráví dlouhé hodiny před obrazovkou počítače nebo mobilu. Spoustu času věnují intenzivní práci na blízko, při níž mnohdy nutí oko k častému zaostřování na krátkou vzdálenost. Tím si mohou krátkozrakost aktivovat nebo zhoršovat.
Krátkozrakost se může projevit během dětského vývoje, kritické bývá zejména období puberty, kdy růstem prochází nejen pohybový aparát, ale i oko. A pokud je příliš dlouhé, nastává problém. Za běžných okolností se totiž paprsek světla zaostřuje až na sítnici, v těchto případech však k lomu dochází už před ní. Krátkozraký člověk tak vidí vzdálené předměty rozmazaně, neostře.
Ve středeční příloze Medicína a věda si dále přečtěte:
Kontaktní čočky z internetu nejsou ty nejlepší
Nejmodernější lasery šetří povrch oka
Pět miliard krátkozrakých do roku 2050
Na leukemii je genová terapie
