Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Litevci každý rok na podzim spálí městečko ze slámy

Magazín

  7:00
LITVA - Městečko ze slámy, které se každý podzim už osm let staví na severu Litvy a s příchodem zimy se spálí, přitahuje tisíce návštěvníků připomínajících si pradávné tradice.
Sláma (ilustrační foto)

Sláma (ilustrační foto) foto: ČTK

Návštěvník, jehož vítá slaměný kapr o velikosti dvakrát dva metry, je okamžitě ponořen do atmosféry venkovského tržiště: jsou tam slepice, husa a prase, hospůdka a několik metrů vysoká pekařská pec. To všechno vyrábějí již od září pracovníci místního kulturního domu a obyvatelé města Naujamiestis.

Čtyřicítka výtvorů, malých i velkých, si vyžádala téměř osm tun slámy a deset kilometrů provazů, které dává zdarma k dispozici jeden místní statkář. "Zájem je veliký. Uvítali jsme už přes 2000 návštěvníků, stejně tolik v neděli, kdy byly na závěr festivalu skulptury spáleny," upřesňuje hlavní organizátorka festivalu Vigita Dumbrienová. "Nakonec vše proběhlo dobře a i když trošku pršelo, trh se uzavřel s tancem a zpěvem," dodává.

Po sklizni

Sláma je v této pobaltské zemi základním prvkem folkloru. Litevci navazují na své tradice a vyrábějí malé slaměné figurky, jimiž si zdobí vánoční stromky. Na podzim, po sklizni, je slámy všude dost, a tak několik místních obyvatel napadlo toho využít. "Usoudili jsme, že to bude pěkná atrakce," říká Dumbrienová, kterou citovala agentura AFP. Tématem prvního festivalu v roce 2006 byla místní folklorní postava hraběte Cicinskase. Od té doby se do akce zapojují v Naujamiestisu, městečku s 800 obyvateli, všichni. Na výtvorech pracují školáci, a ti, kdo nemají čas, aspoň přinášejí ostatním občerstvení.

"Letos se tu u nás zastavil dokonce jeden mladík, který projížděl na motorce. Měl čas a pomohl nám postavit dřevěné konstrukce, na které slámu navazujeme," říká Inga Dasevicienová, která je jednou z těch, kdo slaměné městečko stavějí.

ČTĚTE TAKÉ:

Nejoblíbenějším kouskem z městečka je pro dvanáctiletého školáka Natase automobil. Může si do něho s kamarády vlézt, nebo si může sednout obkročmo na nebezpečně se kymácející prase. "Každý rok se sem chodíme podívat. Je to pěkné, že lidé věnují svůj volný čas vytváření těchto skulptur," říká čtyřicátnice Erika, profesorka klavíru z města Panevezys, vzdáleného asi deset kilometrů.

Slaměné městečko Naujamiestis by si v regionu přáli napodobovat. "Taky jsme si chtěli takové postavit, ale všechno nám to spadlo. Přijel jsem se podívat, abych zjistil, jaké je jejich tajemství," uvádí s kamerou v ruce Antanas Bajerunas, pracovník kulturního centra ze sousední obce.

Magický kruh

Kulturní středisko v Naujamiestisu letos poprvé dostalo od Evropské unie pomoc téměř 15 000 eur (asi 387 000 korun) na uspořádání závěrečného představení, ale také na novou slaměnou stavbu v příštím roce. Dumbrienová sní o tom, že se jednou postaví pohyblivé skulptury, k tomu však potřebuje pomoc architektů.

Podle litevské tradice ohně se slaměné městečko po čtyřech týdnech spálí. Je to pěkné představení doprovázené ohňostroji. Litevci věrní této tradici pálí velké ohně na svátek svatého Jana, tedy v noci z 23. na 24. června, a oslavují tak letní slunovrat. Na jaře, o masopustním úterý, zase pálí More, jakousi litevskou Moranu či Smrtku symbolizující zimu, na znamení blízkého příchodu jara a obrození přírody.

Padesátník Vytautas žádný z oněch krásných výtvorů ze slámy nelituje. "Je to jako mandala, magický kruh. Lidé městečko trpělivě stavějí a pak ho zničí, je to takové meditační cvičení," podotýká.

Autoři: ,