Lotyši se na cizince neusmívají. V Rize pracuje jako průvodce Philip Birzulis, jenž se do Lotyšska přestěhoval v roce 1994. Tehdy jej překvapilo, že někteří lidé raději přejdou ulici, aby se vyhnuli setkání s jinou osobou.
Reportérka BBC přiblížila svou zkušenost z pobaltského státu na vzpomínce z cesty vlakem. Po určité době si prý uvědomila, že v soupravě hovoří jen ona a její přátelé. Při procházce Rigou si zase všimla, že i spolu jdoucí Lotyši si mezi sebou udržují větší odstup.
Lotyšská spisovatelka Anete Konsteová navrhla kampaň, která rezervovanost jejího 2,2 milionového národa oslavuje i karikuje. Součástí je například obrázek muže sedícího na záchodě. Nad ním je nápis „Konečně jsem sám. Jaká úleva.“ „Nemyslím, že naše kampaň přehání. Ve skutečnosti je to ještě horší!“ prohlásila Konsteová.
Tvořiví lidé jsou rádi sami
Vědecké studie prokázaly vazbu mezi tvořivostí a sklony k samotě. A kreativita je důležitou součástí identity Lotyšů, tvrdí místní psychologové. Vláda v Rize zdůrazňuje kreativitu ve svých vzdělávacích a ekonomických plánech a Evropská komise řadí Lotyšsko mezi země s nejvyšším podílem kreativního průmyslu. Patří do něj odvětví jako software, umění, reklama, architektura a módní návrhářství.
Rezervovanost Lotyšů souvisí i s nízkou hustotou obyvatelstva a s nerovnoměrným osídlením země. „Lotyši prostě nejsou zvyklí vídat kolem sebe hodně jiných lidí. Je spíše vzácností, že by museli čekat na stůl v restauraci nebo sedět blízko dalších hostů,“ řekla architektka Evelina Ozolaová.
„Přes den se neshromažďujeme v kavárnách, nepřibližujeme se k náhodným lidem na ulici,“ řekla překladatelka a novinářka Justine Verneraová. Dodala, že v národní identitě přežívá ideál soběstačnosti. Ten často vychází z romantizované představy historických izolovaných venkovských statků.
Osobní prostor
BBC upozorňuje, že přes všechny podobnosti nelze hovořit o shodné povaze všech obyvatel Lotyšska. Už proto ne, že v zemi žije i početná ruská komunita a další menšiny s vlastní kulturní tradicí. Rozdíly jsou i mezi generacemi. Starší lidé vychovaní v sovětské době vynucovaného kolektivismu se nechovají úplně stejně jako ti, co vyrůstali v porevoluční éře.
Mnozí Lotyši navíc tvrdí, že sklon k introverzi je vlastní i Finům či Estoncům. Osobní prostor si prý hodně hlídají také Švédové.
