Krab palmový dostal své jméno podle jeho schopnosti lézt stromy. Už delší dobu se o tomto druhu ví, že dokáže též rozbíjet kokosové ořechy. Podle vědců vlákno po vláknu narušuje strukturu obalu ořechu a následně se silnými údery klepet dostane k potravě uvnitř. Tento proces popsal už Charles Darwin, který původně skazkám o krabech takové velikosti nevěřil.
Při lezení na stromy byli krabi tohoto druhu viděni, jak visí z větví jako obří pavouci opatření tvrdou schránkou. Toto chování lze možné lépe objasnit poté, co vědci zjistili, že tito bezobratlí jsou ochotni klidně zaútočit na větší ptáky, například racky. Na internetu se dokonce objevilo video takového útoku. Vědci dostávali hlášení o podobných útocích krabů, až doteď ale neměli žádný důkaz. V jiném pokusu si vědci ověřili, že kromě jiných krabů jsou tito predátoři schopni spořádat třeba zdechlinu prasete.
Jiné hlášení přišlo v roce 2014 z Čagoských ostrovů, které leží napůl cesty mezi Indonésií a Afrikou. Podle svědka přistál dospělý terej, pták podobný rackům, nedaleko doupěte kraba palmového. Krab se pomalu ze svého úkrytu vyplížil a klepetem chytil většího ptáka za nohu. Ten se zoufale snažil ze sevření vyprostit, krab ale zmítajícího se ptáka odvlekl do svého doupěte.
Kraby palmovými se zabývá Mark Laidre, biolog z Darthmouth College. Serveru Washington Post řekl, že jsou to jistě největší bezobratlí kráčející po povrchu Země, u největšího zdokumentovaného exempláře dokonce váha atakovala limit, který podle vědců ještě umožňuje bezobratlým pohyb po souši.
Laidre se na Čagoské ostrovy sám vypravil, aby si zprávy od návštěvníků ostrova ověřil. V jedné ze skrýší velkých krabů našel polovinu rozkládajícího se tereje. Podle biologa zem pokrývaly skořápky kokosových ořechů a žádný z ptáků žijících na ostrovech se neodvažuje hnízdit na zemi, všichni mají svá hnízda vysoko v korunách stromů. Na malé ploše ostrova objevil na tisícovku těchto krabů.
Později se sám stal svědkem jednoho takového útoku kraba na ptáka, který se mi navíc povedlo natočit. Podle něj pták brzy souboj s bezobratlým vzdal, na místo navíc rychle dorazily dvě desítky dalších krabů, kteří ptáka roztrhaly na kousky.
Jeden z ostrovů je podle Laidreho kraby stále neobydlený, především protože neumějí příliš dobře plavat. „Bylo by zajímavé sledovat, co by v zájmu vědy vysazený krab na takovém ostrově způsobil. Malý by byl zřejmě sežrán ptáky, ale dospělý jedinec by mohl na ostrově rozpoutal chaos,“ říká Laidre, podle kterého by ale takový experiment porušil vědeckou etiku, ptáky by bylo třeba v takovém případě chránit.
Jedna z teorií, které se s kraby pojí, je jejich zapojení ve zmizení legendární letkyně Emílie Erhartové. Ta mohla podle některých propočtů zmizet právě v této oblasti, její tělo pak možná nebylo nalezeno právě proto, že posloužilo jako potrava těmto desetinohých korýšů.
