Obezita je jednou z nejzávažnějších civilizačních chorob a přináší s sebou celou řadu zdravotních problémů. Obézní lidé umírají výrazně dříve a jejich život je spojen s mnoha komplikacemi. Hůř se hýbou, mají problémy v partnerském životě a častěji řeší neplodnost. Fakta jsou ale neúprosná: každý druhý Čech má nadváhu a každý pátý je obézní. Rychle ale přibývá také obézních dětí. V současnosti se obezita týká zhruba každého desátého dítěte.
Infarkt? Ano, i v dětství!
Obezita i v dětském věku může mít fatální důsledky. "Již v dětském věku se může objevit hypertenze nebo diabetes II. typu. Vyskytnout se může i syndrom spánkové apnoe. Obézní dítě trpí zcela zjevně psychosociálními problémy," varuje MUDr. Jitka Kytnarová, dětská obezitoložka z Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Čísla týkající se dětské obezity jsou nemilosrdná. V Evropské unii nyní žije více než 20 tisíc obézních dětí s diagnózou diabetes II. typu, která přitom ještě nedávno "patřila" seniorům. Zhruba 400 tisíc obézních dětí má poruchu glukózové tolerance a více než milion z nich trpí některým z kardiovaskulárních onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku a vysokého cholesterolu. Milion evropských dětí má metabolický syndrom, tedy soubor onemocnění výrazně zvyšující riziko infarktu a cévní mozkové příhody neboli mrtvice. V krajním případě jsou obézní děti přímo ohrožené na životě.
Nadbytečné kilogramy přitom nepřinášejí jen vážné zdravotní problémy, ale také psychické a sociální. "Nadváha je často příčinou posměchu. Ostatní děti pak obézní dítě titulují nadávkami, což nepříznivě ovlivňuje jeho sebevědomí," popisuje MUDr. Jana Šplíchalová, primářka oddělení dětské psychiatrie Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou. Obézní děti se dostávají do sociální izolace a jen těžko navazují vztahy se svým okolím. Mnoho z nich pak smutek řeší dalším přejídáním. U dívek navíc může vést nadváha k rozvoji poruchy příjmu potravy, bulimii.
Z obézních dětí většinou vyrostou obézní dospělí
Až za 99 procent případů dětské obezity může nevhodně složená strava v kombinaci s dědičností. To znamená, že mnoho dětí je obézních zbytečně. Stačilo by, kdyby se více hýbaly a lépe jedly, a vyhnuly se tak celé řadě zdravotních problémů.
Viníky špatného zdravotního stavu jsou proto hlavně rodiče. Právě na nich záleží, jaký vztah budou mít jejich děti k pohybu a jídlu. Podle výzkumu edukačního programu Žij zdravě mívají obézní rodiče až 3x častěji děti s nadváhou až obezitou. Pokud jsou obézní oba rodiče, má jejich dítě téměř 50% jistotu, že bude také obézní. Mnoho rodičů si přitom myslí, že děti ze svých nadbytečných kilogramů vyrostou, a tak jim nevěnují pozornost. To je ovšem velký omyl.
"Dětská obezita v 80 % pokračuje i v dospělosti, kdy se tito jedinci řadí k chronicky obézním dospělým se závažnými zdravotními a psychosociálními komplikacemi," upozorňuje MUDr. Zlatko Marinov, zakladatel dětské obezitologické ambulance Fakultní nemocnice Motol. Každý kilogram navíc přitom znamená zátěž pro organismus, který postupně přestává správně fungovat. V krajním případě mohou obezita a přidružené nemoci zabíjet.
Sklony k obezitě se ale zakládají mnohem dříve, než dítě začne chodit do školy. Dokonce dříve, než nastoupí do školky. Už to, jak se matka stravuje během těhotenství, ovlivní vztah dítěte k jídlu. Čím víc sacharidů matka přijímá, tím více jich bude požadovat dítě po narození. Mnozí rodiče pak ve snaze svému miminku "přilepšit" mu nabízejí více jídla, než ve skutečnosti potřebuje. Někteří jsou dokonce schopni porušit dávkování náhradní mléčné výživy nebo nabízet sladká a tučná jídla už v několika měsících věku.
"Důležité je nepřekračovat doporučené dávkování na obalech, dítěti větší dávka neprospěje, naopak. Také je vhodné jídlo rozdělit do několika menších porcí během celého dne," radí imunolog RNDr. Pavel Ježek, PhD., specialista na kojeneckou výživu. Podle něj je zcela zbytečné dítě do jídla nutit. Když má dítě hlad, nají se, ale nebude se samo od sebe přecpávat. Naopak, když jíst nechce, tak hlad prostě nemá. Právě stravovací návyky, které dítě získá už v časném dětství, bude mít celý život.
