Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Mamuti byli podle vědců vyhubeni. Lovci je zabíjeli hromadně

Věda

  6:23
LONDÝN/PRAHA - Polští vědci soudí, že jednou z hlavních příčin vyhynutí mamutů byl fakt, že je hromadně lovili lidé v době takzvané gravettienské kultury. Ta v období zhruba 30.000 až 20.000 let před naším letopočtem zasahovala do celé Evropy až k Rusku. To, že lidé dovedli mamuty na pokraj vyhubení, vědci usuzují už dlouho, nicméně lovení mamutů pro maso i kosti prý ve zmiňované době nabylo téměř „průmyslových rozměrů“.
Neandrtálec (ilustrační foto)

Neandrtálec (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Podle archeologa a antropologa Jiřího Svobody z Archeologického ústavu Brno Akademie věd ČR jde ale o jeden z fenoménů, které přispěly k vyhynutí mamutů. „Změnilo se zde také zásadně klima. V té době se vyměňovala celá fauna, zmizeli například jeskynní medvědi a hyeny. Zvažoval bych oba ty momenty vedle sebe,“ odpověděl na dotaz.

Šimpanzi by mohli uvařit, ale neumí rozdělat oheň, tvrdí vědci

Archeologové z Polské akademie věd v Krakově, jejichž práce byla zveřejněna v časopise Quaternary International, zkoumali kosti mamutů nalezené na různých místech v Polsku i v České republice. K největším archeologickým lokalitám v Česku patří Předmostí u Přerova a Dolní Věstonice, kde jsou velké kumulace mamutích kostí.

Úlomky kostí

Obří zvířata žila v Evropě, severní Americe a Asii stovky tisíc let, ale vyhubena byla přitom poměrně rychle. V tom, proč mamuti vymřeli, se vědci dodnes neshodnou.

Podle polských vědců lidé gravettienu nelovili mamuty jen pro maso, ale úlomky jejich kostí používali též jako palivo do ohně. Kosti a kly představovaly rovněž důležitý materiál pro výrobu nářadí a ozdob, v některých případech, především na území dnešní Ukrajiny a Ruska, si z nich lidé stavěli obydlí. Archeolog Piotr Wojtal říká, že lidé gravettienské kultury si mamutí maso patrně rožnili.

Čeští vědci poprvé v naší historii zkoumají noční duchy a přeludy

„Ostatky mamutů byly ve střední Evropě nalezeny na mnoha místech,“ řekl Wojtal britskému deníku Daily Mail. „Na některých z nich je opravdu velké množství pozůstatků, což jednoznačně svědčí o tom, že lidé této kultury se zaměřovali na lov,“ dodal.

Mamuti podle něj hráli v životě gravettienských lovců velkou roli. „Význam tohoto zvířete je zdůrazněn i tím, že byly nalezeny sošky mamutů z mamutích klů,“ uvedl Wojtal. Pečlivě vyleštěný mamutí kel byl nalezen například v jihomoravském Pavlově, připomněl vědec.

Hlavní složka jídelníčku

Na některých nalezištích objevili archeologové pozůstatky až několika desítek mamutů, ale jen minimálně kostí jiných býložravců. Gravettien, archeologická kultura z doby kamenné, pojmenovaná podle lokality La Gravette ve Francii, byla známá výrobou malých zaostřených čepelí. Pozůstatky této prehistorické kultury byly objeveny v jeskyních ve Francii a také na nalezištích pod širým nebem ve střední Evropě a Rusku.

Průzkum lidských ostatků objevených v České republice navíc ukázal, že mamuti tvořili podstatnou část jídelníčku lidí gravettienské kultury. Lidé tehdy na mamuty srstnaté hodně spoléhali. Čeští antropologové pod vedením Svobody již v zahraničních časopisech publikovali řadu poznatků o tom, že lidé jedli i rostlinnou stravu a menší zvířata, jako zajíce, ptáky a ryby.

Mamutí pohřebiště

Srstnatí mamuti se vyvinuli před asi 400 000 lety a vymřeli asi před 10 000 lety. Na jejich vyhynutí měli podle Wojtala a jeho kolegy Jaroslawa Wilczynského právě lidé gravettienské kultury velký podíl. „Myslíme si, že zaměření tehdejších lidí na lov mamutů srstnatých bylo dáno tím, že chtěli získat velké množství masa v krátkém čase. Mamutí kosti byly žádaným palivem, ale kosti a kly byly využívány i k výrobě nářadí, ozdob a bižuterie.“ mka mrz hej

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.