Nikdy nebyl chlapeček, který si přeje k Vánocům mikroskop a nadšeně pitvá žábu. K lékařské profesi jej přivedl otec, který byl farmaceut, ale medicínu sám vystudovat nemohl. V oboru ovšem Marek Babjuk uspěl mimořádně: stal se šéfem Urologické kliniky pražské FN Motol, byl osm let předsedou České urologické společnosti, je členem výboru Evropské urologické společnosti a řady prestižních zahraničních urologických spolků.
Od letošního února je také děkanem 2. lékařské fakulty UK. Jako lékař se věnuje hlavně léčbě nádorových onemocnění v urologii a při operacích využívá (mimo jiné) robota, s nímž dokáže precizně – a k pacientovi šetrně – odstraňovat nádory prostaty nebo ledvin či vyjmout celý močový měchýř.
Přiznává, že je workoholik, který nemocnici odevzdal velkou část svého života, a neděle dodnes tráví u počítače psaním odborných textů. „Ale nevím, jestli je na co být pyšný,“ dodává otec dvou dospělých dětí.
Když to lze, nejradši se ženou cestuje po světě. Společně projeli už skoro sedmdesátku zemí – čím dobrodružněji, tím líp.
Válka na Ukrajině probíhá už čtvrtý měsíc a nic nenasvědčuje tomu, že by se chýlila ke konci. Jak to jako poloviční Ukrajinec prožíváte?
Špatně. Nechápu, proč dnes, kdy jsou měřítka úspěšnosti států daná úplně jinak než teritoriálně, se vracíme ke sto let starým praktikám. Rusko má odjakživa expanzivní charakter, který se vždycky po nějaké době projeví, z tohoto pohledu mě to nepřekvapuje. Putin je jen momentálním projevem tohoto směřování. Rusko má prostě jako celek zájmy, které jsou jiné než naše, a je připraveno je prosazovat. I u nás jsme zažili jejich tanky. Měli bychom na to pamatovat, abychom nebyli stále překvapováni. I chápání dějin a různých společenských a sociálních aspektů je z ruského pohledu úplně jiné než naše, jasně to říkal už Karel Havlíček Borovský. To samozřejmě neznamená, že bychom s Rusy neměli komunikovat, nežijí od nás daleko a je mezi nimi řada vzdělaných a inteligentních lidí. Jen nezapomínejme na souvislosti.
