Vědci k tomu použili DNA zhruba sedmi tisíc sedmiletých dětí, kterým předtím testovali IQ. Vytvořili směsný vzorek dědičné informace dětí s nižším intelektem a stejný směsný vzorek i z DNA dětí, které si při testech IQ vedly velmi zdatně. V těchto vzorcích pak s pomocí tzv. DNA čipů prověřovali půl milionů úseků DNA, kde se dědičná informace různých lidí vzájemně liší jediným písmenem genetického kódu.
Na základě takto získaných údajů vědci vytipovali 47 úseků DNA, v nichž změna jednoho písmene genetického kódu na první pohled posilovala nebo naopak oslabovala inteligenci. Následně prověřili dědičnou informaci více než tří tisíc dětí, jejichž výsledky v testech IQ se pohybovaly v širokém spektru od velmi slabých až po velmi dobré.
Plomin a jeho spolupracovníci byli zvědaví, jestli výskyt některé z vytipovaných variant DNA bude nápadně častý u dětí s vyšší či nižší inteligencí. V počáteční fázi ověřovacích pokusů se zdálo, že vědci narazili na šest variant DNA, jež významně ovlivňují IQ. Podrobnější analýzy ale ukázaly, že s dostatečně vysokou jistotou se s inteligencí pojí jen jedna jediná. Žádná z šesti variant DNA neovlivňovala inteligenci z více než 0,2 procenta.
Vědci odhadují, že dědičnost se podílí na inteligenci z 30 až 50 procent. Dědičný základ je ale zřejmě tvořen pestrou mozaikou různých variant lidské DNA, z nichž každá přispívá ke konečnému efektu jen velmi málo.
Zajímavé výsledky přineslo určení místa, kde šestice vytipovaných genetických faktorů inteligence v lidské DNA leží. Čtyři se nacházejí uvnitř genů nebo v jejich blízkosti. Jeden leží naopak v „genové poušti“ - tedy v části DNA, kde vědci zatím marně pátrají po úsecích, jež by mohly mít jakoukoli funkci. Další faktor se nachází v místě DNA, které je důležité pro aktivaci jiných úseků dědičné informace.
Pátrání bude pokračovat
Ze studie zveřejněné ve vědeckém časopise Genes, Brain and Behavior je cítit zklamání vědců, kteří očekávali, že narazí na varianty DNA, jež ovlivňují lidskou inteligenci z více než půl procenta. Počet prověřených vzorků DNA i počet zkoumaných úseků DNA je k tomu opravňovaly. Teď se zdá, že tak „silné“ genetické faktory v naší dědičné informaci nejsou.
Přesto se Plomin a jeho spolupracovníci nevzdávají. Pokrok v technologii genetických čipů je úžasně rychlý. Nové DNA čipy umožní prověřit další dosud nezkoumané varianty DNA. Stávající čipy například nedovolily Plominovi a jeho týmu zkoumat varianty DNA z chromozomů, které u člověka určují pohlaví. Přitom právě na pohlavním chromozomu X se nacházejí geny, jejichž poškození vyvolává různé typy duševních retardací. Plomin připouští, že se varianty těchto genů mohou na dědičném základu lidské inteligence podílet dosti významnou měrou.
Změny v jednotlivých písmenech genetického kódu nejsou zdaleka jedinými rozdíly, jimiž se liší DNA různých lidí. Nelze vyloučit, že se na dědičném základu lidské inteligence podílí i rozsáhlejší změny DNA vyvolané namnožením větších úseků nebo jejich zmizením.
