Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Máslo si dejte občas, nahraďte ho margarínem

Zdraví

  7:00
PRAHA - Máslo, nebo margarín? Odborníci mají jednoznačnou odpověď: máslo si občas dopřát můžete, ale k pravidelné konzumaci se nehodí. Obsahuje příliš mnoho látek, které našemu tělu neprospívají.

Roztírání másla foto: Shutterstock

Kvalitní margaríny se vyrábějí ze slunečnicového nebo řepkového oleje, tuků, vody a dalších ve vodě či tuku rozpustných složek. Rostlinné tuky obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin, proto by měly v našem jídelníčku převažovat. Nenasycené mastné kyseliny typu omega-3 a omega-6 lze přijímat jen potravou. Jsou pro nás nepostradatelné, tělo si je samo vyrobit nedokáže.

ČTĚTE TAKÉ:

Oproti tomu s máslem bychom měli šetřit: v jeho mléčném tuku jsou asi 2/3 nasycených mastných kyselin, které tělu neprospívají. Tradiční máslo jich totiž musí mít velký podíl. A už tak je denně přijímáme skryté v mléčných výrobcích, uzeninách a trvanlivém pečivu.

Rozdíl v chuti často nepoznáme

"U nás bohužel panuje představa, že co je připraveno na živočišném tuku, je vždycky dobré. Myslíme si, že jednoznačně poznáme, ve kterém jídle je živočišný tuk a ve kterém tuk rostlinný,“ říká docent Michal Vrablík z 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Odkud se vzal margarín?

Margarín vznikl koncem 19. století ve Francii jako směs hovězího loje a odstředěného mléka. Máslo bylo drahé a Napoleon III. hledal cestu, jak uživit vojsko. Současné margaríny s tím původním ale nemají už nic společného.

Na kongresu věnovaném arteroskleróze proto s kolegy udělal pokus. "Připravili jsme vizuálně stejné pokrmy, v jednom případě s použitím rostlinného tuku a ve druhém s použitím tuku živočišného. Výsledek byl více než překvapivý – většina lidí rozdíl chuťově vůbec nepoznala.“ Pokus ukázal neopodstatněnost tvrzení, že co je připraveno "na rostlinném“, ať už jde o margarín nebo o olej, neodpovídá tomu nejlepšímu. Když se totiž přípravě jídla věnuje skutečná pozornost, o jeho chuti nerozhoduje, na jakém tuku bylo připraveno. "Je to pro nás důležité zjištění. Mysleli jsme, že živočišné tuky vyhrají, a nevyhrály,“ dodává Michal Vrablík. 

60 až 90 gramů tuku denně

Odborníci doporučují přijímat tuky v poměru 1/3 nasycených a 2/3 nenasycených. Podle nejmodernějších výživových doporučení máme konzumovat 60 až 90 g tuku za den, ovšem v závislosti na věku, pohlaví, fyzické aktivitě a zdravotním stavu. Vysoký muž potřebuje vyšší energetický příjem než drobná žena a odvíjí se to i od fyzické zátěže. Jiný bude příjem energie u ženy se sedavým zaměstnáním a jiný u muže, který pracuje fyzicky, a ještě sportuje.

Svou roli hraje i věk. "Starší lidé potřebují energie relativně méně, na druhou stranu jsou často zatíženi různými onemocněními, která mohou mít na příjem energie specifické požadavky. Obecně mají ale senioři nižší kalorickou spotřebu,“ podotýká docent Vrablík. Tuky mají ze všech součástí potravin největší energetickou hustotu. To znamená, že na nejmenší objem své hmotnosti dodají tělu nejvíc energie. Mají proto souvislost se všemi onemocněními, která s nadbytečným příjmem energie souvisejí: s kardiovaskulárními onemocněními nebo s tzv. "metabolickým syndromem“.

Máslo - ilustrační foto

V případě metabolického syndromu se jedná o celý soubor příznaků: obezita, především v oblasti břicha, vysoká hladina cholesterolu a počínající nebo už rozvinutá cukrovka. "Je prokázáno, že lidé s metabolickým syndromem umírají dříve, hlavně na projevy srdečněcévních onemocnění,“ upozorňuje Karolína Hlavatá z Endokrinologického ústavu v Praze.

Léčba syndromu podle jejích slov spočívá především vredukci hmotnosti a zvýšení pohybové aktivity. "Základem je změnit životní styl. A nutné je zaměřit se v rámci hubnutí i na kvalitu stravy,“ říká odbornice. "Takže když dostanu chuť na 30 dkg vlašáku nebo bůčku, budu myslet hlavou a koupím si 20 dkg lososa nebo pstruha. Dám si k tomu zeleninu a opeču si v troubě brambory.“

Pokud ovšem svůj energetický příjem udržíme v rozumných mezích, není potřeba konzumaci tuků zásadně omezovat. Stačí se zaměřit na omezení příjmu živočišných tuků a přiměřené množství těch ostatních může zůstat.

Ve zdravotním dopadu tuků živočišného a rostlinného původu je velký rozdíl. Přesně řečeno: v dopadu tuků, které obsahují nasycené mastné kyseliny a pocházejí z živočichů kromě ryb, a v dopadu tuků, které obsahují nenasycené mastné kyseliny a pocházejí z rostlinných zdrojů a právě z ryb. Kategorie tuků rostlinných a z ryb totiž obsahuje nezbytné omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, které živočišný tuk nemá.

I prospěšné tuky musíme vyvážit

Nenasycené mastné kyseliny omega3 snižují hladinu celkového cholesterolu, zvyšují hladinu prospěšného cholesterolu, působí protizánětlivě, jsou důležité pro růst, vývoj, nervový systém, působí pozitivně na kardiovaskulární systém a také proti metabolickému syndromu. Spolu s mastnými kyselinami omega-6 jsou pro tělo prioritní, není ovšem od věci dodat je tělu v rovnováze. Zatímco omega-6 nenasycené mastné kyseliny jsou i v rostlinách a dostanou se do těla snáze, omega-3 mastných kyselin máme s ohledem na nízkou konzumaci ryb v potravě nedostatek.

Řez veďte co nejpřesněji podél páteře, pokud kost nebudete kopírovat, přijdete zbytečně o maso, pokud přitlačíte moc, zůstanou v něm kosti (3).

Zkoušely se různé poměry těchto dvou nenasycených mastných kyselin a praktickým vyústěním výzkumů je fakt, že bychom měli obden jíst rybí maso. Primárně ryby mořské, protože sladkovodní mají potřebných "trojek“ mnohem méně. "Ideální poměr mezi omega3 a omega-6 je 1 : 5,“ říká Karolína Hlavatá.

Jako prevence kardiovaskulárních onemocnění se udává dokonce poměr 2 : 5. Naše současná ‚západní strava‘ se ale vyznačuje tím, že tento poměr je 1 : 20 až 1 : 60 v neprospěch omega-3, což je podle Karolíny Hlavaté špatně. Obojí tělo potřebuje a obojí je v semenech, rostlinných olejích nebo rybách, jde však o to, je vyvážit.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!