Není možné se tomu vyhnout, už dva roky je jedna hodina sportu týdně povinná. Nařídil to generální ředitel Henrik Bunge, čtyřicátník s postavou zápasníka.
„Jestliže někdo nechce dělat sport a nechce se začlenit do kultury podniku, odchází,“ řekl Bunge agentuře AFP. Zatím ale podle něj kvůli hodině povinného sportu nikdo neodešel. Cílem tohoto sportování je zvýšit produktivitu a rentabilitu.
V roce 2014 studie Stockholmské univerzity ukázala, že tělesný pohyb během pracovního dne má výhody pro zaměstnance, který je tak zdatnější a soustředěnější, i pro zaměstnavatele: o 22 procent klesá absence v práci. To je nezanedbatelné v zemi, kde je nepřítomnost v zaměstnání kvůli nemoci dvakrát vyšší, než je evropský průměr.
Zaměstnanci neprotestují, mají to za zpestření
S růžovými tvářemi a s úsměvem na rtech se šedesátka zaměstnanců, kteří měli cvičení jógy, vrací zjevně spokojena do šatny. „Většina z nás si myslí, že to je opravdu dobré zpestření pracovního týdne,“ říká Cecilie Nissborgová.
Švédové jsou prodchnuti luteránskou kulturou, která zdůrazňuje askezi, úsilí a tělesné cvičení. „Myslíme si, že jsme ve formě, silní a šťastní, když se hodně pohybujeme v přírodě,“ poznamenal Carl Cedeström, ekonom ze Stockholmské univerzity a autor publikace Syndrom spokojenosti.
Švédové se pyšní tím, že jsou nejvíce sportovní národ starého kontinentu. Jednou týdně podle Eurobarometru sportuje 70 procent Švédů, a 51 procent dokonce dvakrát až třikrát do týdne.
Každý Švéd musí být zdatný: jde o imperativ pocházející z 30. let minulého století, kdy vzkvétal kult mládí, síly a „sociální hygieny“. Je to rovněž povinnost vůči zaměstnavateli, dodává vědec.
Firmy podporují sport zaměstnanců dluhodobě
Od konce 80. let většina firem podporuje finančně sportovní aktivity, od golfu po akvagymnastiku, a to až 500 eury (12 500 Kč) ročně, které se odečítají z daní. Někteří pořádají v pracovní době kurzy sportu.
Henrik Bunge prohlašuje, že u společnosti Björn Borg vytvořil pracovní prostředí, kde se lépe žije a pracuje. Od té doby, co byl tento projekt zahájen, se všechny klíčové ukazatele skupiny zlepšily, dodává.
Hodina povinného sportu, nejčastěji ve skupině, sbližuje zaměstnance a umožňuje smazávat hierarchické vztahy. „Když vstupujeme do tělocvičny, jsme všichni na stejné úrovni. Vaše místo v podniku nemá žádný význam, všichni si tu jsou rovni,“ uvádí účetní u Björn Borg Ida Langová.
Podle Carla Cederströma je Švédsko skutečně extrémem, pokud jde o podniky, které zavedly povinné sportování v práci. Tuto praxi považuje za pochybnou.
„Jestliže si člověk myslí, že když sportuje, tak je nejlepší matka či otec, nejlepší přítel, tak může dojít k situaci, že dojde k závěru, že ti lidé, kteří nežijí příliš zdravě, mají nadváhu nebo kouří, jsou horší,“ upozorňuje.
