U nich vznikají potíže známé pod názvem syndrom nemocných budov či pod původním anglickým pojmenováním Sick building syndrome (SBS). Není to však označení nemocí domů, ale chorob, kterými trpí osoby, které v nich delší dobu pobývají.
Strašák tisíciletí
Před spavou nemocí skot ochrání antilopí repelent |
„Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1984 trpělo zdravotními problémy spojenými s SBS v USA a evropských zemích přes 30 procent obyvatel. O osmnáct let později to bylo dvakrát tolik. U nás nejsme pozadu,“ říká vedoucí Oddělení fyziologie a psychologie práce Zdravotního ústavu v Ostravě Hana Lehocká.
Stavební styl, který k syndromu vede, se k nám dostal se zpožděním, takže případů SBS bude zřejmě ještě přibývat. Navíc se hojně „renovují“ staré budovy, u nichž je také předpoklad, že se SBS u obyvatel projeví.
Pokud se například stavba zateplí a vymění se u ní okna, může vzniknout dokonale uzavřená budova, která je nevětraná a nemá žádný přívod čerstvého vzduchu. Může se zde tvořit vlhkost přispívající k množení plísní. Ze statistik údajů Státního fondu životního prostředí vyplývá, že se tento problém týká tří čtvrtin škol, zdravotnických zařízení, pečovatelských domů a kanceláří.
Ani budovy, ve kterých bydlíme či do nich chodíme nakupovat, by nás neměly nechávat v klidu. Celkově pak u nás dva lidé ze tří trpí syndromem nezdravých budov vlivem špatného mikroklimatu v budovách. Ne nadarmo se tedy SBS říká strašák tisíciletí.
Které budovy to jsou?
Kde může vzniknout SBS? „Problém může způsobit cokoli, co je v budovách navrženo špatně, co nefunguje nebo co lidé špatně snášejí. Může to být větrání, škodliviny v průmyslu, prašnost, vnitřní osvětlení... A nemůžeme vyloučit ani riziko nakažení se infekcí. To se týká hlavně školek a nemocnic. Pak zde jsou domy postavené z nebezpečných materiálů, jako je azbest. To je prokázaný karcinogen,“ říká doktorka Lehocká. „Představme si místnost, kde se málo větrá, nakoupí se nový nábytek, položí nové linoleum. Pak to v takové místnosti voní novotou: lepidly, ředidly. Jistě se pak nedivíte, že vzniká tolik alergií,“ uvádí příklad.
Domy nejsou živé bytosti, nemůžeme je poslat k lékaři na odběr krve a změření tlaku. Ale některé z nich nemají zdravý kořínek. Jsou špatně navržené, nedomyšlené, postavené na nevhodných místech. A to je problém pro lidi, kteří tam musí bydlet nebo pracovat. U nich vznikají potíže známé pod názvem syndrom nemocných budov či pod původním anglickým pojmenováním Sick building syndrome (SBS). Není to však označení nemocí domů, ale chorob, kterými trpí osoby, které v nich delší dobu pobývají.
Strašák tisíciletí
„Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1984 trpělo zdravotními problémy spojenými s SBS v USA a evropských zemích přes 30 procent obyvatel. O osmnáct let později to bylo dvakrát tolik. U nás nejsme pozadu,“ říká vedoucí Oddělení fyziologie a psychologie práce Zdravotního ústavu v Ostravě Hana Lehocká.
Stavební styl, který k syndromu vede, se k nám dostal se zpožděním, takže případů SBS bude zřejmě ještě přibývat. Navíc se hojně „renovují“ staré budovy, u nichž je také předpoklad, že se SBS u obyvatel projeví.
Pokud se například stavba zateplí a vymění se u ní okna, může vzniknout dokonale uzavřená budova, která je nevětraná a nemá žádný přívod čerstvého vzduchu. Může se zde tvořit vlhkost přispívající k množení plísní. Ze statistik údajů Státního fondu životního prostředí vyplývá, že se tento problém týká tří čtvrtin škol, zdravotnických zařízení, pečovatelských domů a kanceláří.
Ani budovy, ve kterých bydlíme či do nich chodíme nakupovat, by nás neměly nechávat v klidu. Celkově pak u nás dva lidé ze tří trpí syndromem nezdravých budov vlivem špatného mikroklimatu v budovách. Ne nadarmo se tedy SBS říká strašák tisíciletí.
Které budovy to jsou?
Kde může vzniknout SBS? „Problém může způsobit cokoli, co je v budovách navrženo špatně, co nefunguje nebo co lidé špatně snášejí. Může to být větrání, škodliviny v průmyslu, prašnost, vnitřní osvětlení... A nemůžeme vyloučit ani riziko nakažení se infekcí. To se týká hlavně školek a nemocnic. Pak zde jsou domy postavené z nebezpečných materiálů, jako je azbest. To je prokázaný karcinogen,“ říká doktorka Lehocká. „Představme si místnost, kde se málo větrá, nakoupí se nový nábytek, položí nové linoleum. Pak to v takové místnosti voní novotou: lepidly, ředidly. Jistě se pak nedivíte, že vzniká tolik alergií,“ uvádí příklad.
Ve středeční příloze Medicína a věda Lidových novin si dále přečtěte:
* Budovy s mrtvým vzduchem
* Stavba by měla být komplexním dílem
* Vědci opraví překlepy v DNA
