„Anketou jsme chtěli Prahu i její obyvatele inspirovat, jak dále usnadnit život v rozpálené metropoli. Zajímavé je, že Pražané oceňují i nápady mimo obydlené centrum, a uvědomují si, jak důležitá jsou opatření v krajině,“ uvedl k výsledkům Václav Orcígr z Arniky.
Vedro ztěžuje práci pražským soudům, situace je místy kritická. V jednací síni zkolaboval svědek |
Regulované vybetonované koryto Rokytko nahradily před čtyřmi lety přirozenější meandry, které umožňují rozliv vody do louky. Meandrující tok má zabránit ničivým povodním v případě přívalových dešťů a v období sucha a vysokých teplot zadržet v krajině vodu, která svým odpařováním ochlazuje vzduch.
„Ve většině měst je velice nízká propustnost povrchů, dešťová voda je odvedena kanalizací a dále se nevyužívá. Voda je přitom nezbytná k tomu, aby fungovaly přírodní klimatizační jednotky. Právě proto za mě vítězí meandry Rokytky,“ dodal k vítěznému řešení Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského.
Mezi zelenými střechami, fasádami, pítky, kašnami a parky na druhé místo dosáhla Stromovka se 47 hlasy a na třetí Kinského zahrada se 42 hlasy. Přes 30 lidí vybralo také Františkánskou zahradu, Grébovku a zahradní kolonii Ořechovka.
Tepelný ostrov
V anketě lidé vybírali z 62 řešení, která byla navržena Pražany i odbornou porotou. Tu tvořili Adam Vizina z Národního ústavu vodohospodářského, Josef Patočka z hnutí Limity jsme my a Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity. Hlasování skončilo s koncem září na webu, kde jsou nyní kompletní výsledky.
Podle analýzy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR se zejména v zastavěných částech budou teploty v budoucnu ještě zvyšovat. Analýzu vědci zpracovali jako podklad pro adaptační strategii Prahy na změnu klimatu.
Vlivem tepelného městského ostrova je v centru Prahy proti jejímu okraji o dva až tři stupně Celsia vyšší teplota. Tepelný ostrov je způsoben zástavbou z materiálů, jako jsou beton a asfalt, které v sobě zachycují teplo. Situaci zlepšují vodní plochy, rozšiřování zeleně, výsadba stromů a stromořadí.
