Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Melanom na kůži roste rychle. Odstraňovat se už preventivně nemusí, pomohou přístroje

Zdraví

  6:00
Už jedenáctý rok vyšetřují lékaři bezplatně zájemcům mateřská znaménka ve Stanu proti melanomu. Za tu dobu jím prošlo více než třicet osm tisíc lidí a odborníci za pomoci moderních přístrojů odhalili šest set nádorů – melanomů. Preventivní odstranění všech mateřských znamének je zbytečné. Stačí využít moderní přístroje k včasné diagnostice.

Příklad melanomu. foto: www.dermanet.cz

„Stan stavíme pravidelně v Praze, Brně a Ostravě. Akci pořádáme i v menších městech, kde spojíme síly s velkými podniky, které vyšetření finančně podporují. V minulých dnech jsme bezplatně vyšetřovali lidi ve spolupráci s Českou poštou v Pardubicích a na naší klinice a fakultě. Celkem přišlo 685 klientů a diagnostikovali jsme sedm melanomů,“ říká profesor Petr Arenberger, předseda České dermatovenerologické společnosti.

Tenký nádor je lepší

Všech sedm melanomů bylo relativně tenkých, takže lékaři odhadují, že postačí jejich vyříznutí a pacienta budou nadále už jen sledovat. U melanomu totiž záleží, jak prorostl do hloubky. Důležité je však podezřelý útvar co nejdříve vyříznout, aby se zabránilo šíření melanomových buněk do okolí.

„Z našich statistik vyplývá, že sedmdesát procent melanomů je pacientům vyříznuto ještě před tím, než začnou metastázovat. Zbylých třicet procent bohužel přijde až ve chvíli, kdy už se rakovina šíří mimo kůži,“ podotýká docentka Monika Arenbergerová, která působí ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze.

Proto je tak důležité, aby každý, kdo zpozoruje změnu znaménka, v barvě či velikosti, okamžitě navštívil dermatologickou ordinaci.

Melanomy by se neměly podceňovat.

„Situace je nyní taková, že řada kožních lékařů dává přednost působení v estetické dermatologii. Takže když si chcete nechat píchnout botox, máte termín do týdne. Když si však chcete jít k lékaři nechat zkontrolovat pigmentová znaménka, můžete čekat i tři měsíce. Pokud ale zpozorujete změny, musíte na to upozornit, abyste dostali přednostní termín vyšetření a měnící se znaménko bylo vyříznuto co nejdříve,“ zdůrazňuje docentka Arenbergerová.

Olympijský maraton v horku může být zdraví nebezpečný, shodují se experti

Nejagresivnější melanom totiž dokáže narůst o jeden milimetr za měsíc, přitom právě milimetr hraje velkou roli a podle hloubky melanomu se přistupuje k léčbě. Kožní melanom je navíc velice zrádný i tím, že samotný nijak nebolí. „Typickým pacientem s melanomem bývá muž kolem padesátky, který zpozoruje, že se něco děje jen díky tomu, že objeví po probuzení krvavý flíček na pyžamu. To se ale už jedná o pokročilý nádor. Muži se nesledují jako ženy, takže změnu znaménka ani nezaznamenají, častěji si toho na nich všimnou jejich partnerky,“ dodává lékařka.

Trendem je imunoterapie

Pokud je melanom tenčí než jeden milimetr, lékař jej vyjme a pacient má léčbu za sebou. Jen dochází na kontroly. Pokud se však prokáže, že melanomové buňky pronikly do uzlin, je potřeba nasadit imunoterapii.

„Dříve pacienti podstupovali ozařování či chemoterapii. Naštěstí pokroky v medicíně jsou veliké a v současnosti ordinujeme rizikovým pacientům imunoterapii. Její pomocí se nakopne vlastní imunita člověka. Dá se říct, že se člověk léčí přirozenou cestou a výsledky jsou v řadě případů dlouhodobé,“ vysvětluje Monika Arenbergerová.

Modré světlo z displejů a LED zdrojů nabourává zdraví. Jak se před ním chránit?

Dermatologii se věnuje přes dvacet let a od počátku se zaměřuje na problematiku melanomů. „Hodně se toho změnilo, před deseti roky jsme nemohli nabídnout léčbu, která by prodloužila pacientům s metastázami život. Dnes už je medicína někde jinde, stále však platí, že pokud by se pacient s melanomem neléčil, tak ve třetím stadiu se dožije pěti let jen polovina případů. U diagnostikovaného čtvrtého, nejvyššího stadia onemocnění, tedy když metastázy zasáhnou jiný orgán, byly vyhlídky takové, že jeden rok přežilo zhruba deset procent lidí,“ upozorňuje docentka na agresivitu kožních melanomů.

Pacienti mohou podstoupit také takzvanou cílenou léčbu, která dokáže rozpoznat přímo onu rakovinnou buňku. „Tato metoda zabírá většině pacientů, kteří mají speciální genetickou mutaci na nádorových buňkách. Její nevýhodou je omezená doba účinku oproti imunoterapii,“ dodává docentka Arenbergerová.

Vyříznout pro všechny případy?

Nabízí se také otázka, zda by v rámci prevence nebylo jednodušší, všechna znaménka vyříznout. To však shodně odmítají všichni oslovení odborníci. Profesor Arenberger vysvětluje, že to ani není technicky možné: „Kdysi jsme spočítali, že kdyby každý dermatolog v Česku věnoval jednu minutu prohlédnutí každého znaménka, které Češi mají, nedělali bychom osm měsíců vůbec nic jiného. Nehledě na to, že vyříznutí samozřejmě trvá déle. Navíc diagnostické přístroje jsou nyní na velmi vysoké úrovni a dokážou nás upozornit na nepatrné změny.“

Tento radikální krok by ani nepředešel vzniku rakoviny, protože polovina melanomů se nevytvoří ze znaménka.

Autor: