Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Měsíc s podmínkami pro život

Věda

  8:40
Na čelnou pozici seznamu míst, která mohou hostit život, se vyhoupl Saturnův měsíc Enceladus. Nečekaný kandidát má všechny základní předpoklady: dostatek vody, organické molekuly a zřejmě i místa s příhodnou teplotou.
Ilustrační foto

Ilustrační foto foto: ČTK

Riskantní nasměrování sondy Cassini do ledových gejzírů tryskajících z povrchu měsíce Enceladus se bohatě vyplatilo. Cassini se z ledové tříště vynořil téměř bez úhony a odvysílal neocenitelná data.

Vědce sice zklamal softwarovou chybou způsobený krátkodobý výpadek přístroje, který měl analyzovat složení prachu, ale další zařízení fungovala bezchybně. Při průletu padesát kilometrů nad jižním pólem měsíce přístroje zaznamenaly kromě vodní páry i stopy oxidu uhličitého a uhelnatého.

V překvapivě pestré a husté směsi organických látek hraje důležitou roli metan, ze složitějších například propan, acetylen či formaldehyd. „Množství organických látek překonalo naše očekávání,“ uvedl Hunter Waite, vedoucí týmu odpovědného za spektrometr INMS, který sloučeniny odhalil. „A jejich složení velmi připomíná skladbu komet,“ řekl časopisu New Scientist.

Záhadné příbuzenství
Zjištěná příbuznost s kometami se velmi těžce vysvětluje. Komety se podle dnes uznávané teorie měly zrodit daleko za oběžnou dráhou vnějších planet. Původ Encaladu je zas spojován s mračnem plynu a prachu, z něhož se vyvinul Saturn a jeho měsíční rodina. „Teploty a tlaky panující v rodišti komet a na místě vzniku Saturnu se velmi lišily, proto by výsledkem měly být rozdílné směsi plynů,“ řekl Roger Yelle z univerzity v arizonském Tusconu.

Je zcela nepravděpodobné, že by Enceladus byl obří kometou, kterou si Saturn odchytil. Podle jednoho vysvětlení se chemikálie na měsíc dostaly během masivního kometárního bombardování před čtyřmi miliardami let. Další možností je, že se led z vnějších oblastí sluneční soustavy promíchal s materiálem, který se stal základem Saturnu.

Ohřejte se u pruhů
Infračervené snímače sondy Cassini naměřily v oblasti jižního pólu nečekaně vysoké teploty. Nejteplejší jsou tzv. tygří pruhy. Jde o praskliny v povrchu, z nichž tryskají ledové gejzíry. Přestože je tam teplota až o devadesát stupňů Celsia vyšší než jinde, je to stále hluboko pod bodem mrazu. Senzory Cassini naměřily minus 93 stupně Celsia.
„Překvapivě vysoké teploty zvyšují pravděpodobnost výskytu tekuté vody nehluboko pod povrchem,“ zdůrazňuje význam objevu John Spencer z týmu vyhodnocujícího údaje ze spektrometru.

Další podrobné zkoumání Enceladu proběhne při dvou průletech v srpnu a říjnu. Protože se Cassini k povrchu měsíce přiblíží ještě více než při březnovém průletu, můžeme se těšit na nová překvapení.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!