Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Měsíc se zcela zanoří do stínu Země

Věda

  14:47
PRAHA - Pokud bude dnes večer hezky, nenechte si ujít úplné zatmění Měsíce. Na tento úkaz čekáme již dva a půl roku. Do zemského stínu se Měsíc zcela zanoří o tři čtvrtě na dvanáct. Na setmělé obloze se objeví nejen řada slabých hvězd, ale i Mléčná dráha.
Zatmění Měsíce - ilustrační foto.

Zatmění Měsíce - ilustrační foto. foto: Reprofoto

Měsíc ovšem úplně nezmizí, budou jej ozařovat sluneční paprsky rozptýlené v zemské atmosféře. Náš kosmický soused tehdy nabude velmi netradičního tmavě oranžového vzhledu. Další od nás viditelné zatmění proběhne až v únoru příštího roku.

Kromě Měsíce se na březnové obloze po západu Slunce prosazuje oslnivá Venuše. Téměř po celou noc lze také pozorovat Saturn a nad ránem se k němu přidá i Jupiter.

Ve vzdálenějším vesmíru zaujmou například nejslavnější dvojčata Castor a Pollux. Z večera jsou viditelní nad jihovýchodním obzorem, navíc se 26. března v jejich blízkosti ocitne Měsíc. Obě stálice se pohodlně vejdou do zorného pole běžného triedru, kterým spatříte i slabou hvězdu, která v těsné blízkosti doprovází zářivého Castora (alfa Geminnorum).

Ve větším dalekohledu „rozlousknete“ i samotného Castora: ve skutečnosti jej totiž tvoří dvě stálice. Už dvě století je zřejmé, že tyto jasné hvězdy evidentně obíhají kolem společného těžiště s periodou asi čtyři sta roků. Vzdálenější průvodce k soustavě také patří, jeho doba oběhu je však výrazně delší.

Navíc se ukázalo, že všechny tři stálice jsou ve skutečnosti velmi těsnými dvojhvězdami. Tak těsnými, že je odděleně nerozlišíme ani tím největším dalekohledem. Castor se nachází asi 52 světelných roků daleko. S Polluxem (beta Geminnorum) tedy nemá nic společného, na ten se totiž díváme z menší vzdálenosti.

U Polluxe zaujme jeho naoranžovělý odstín. Ten je neklamnou známkou nižší povrchové teploty. Protože se ale Pollux nachází 34 světelných roků daleko, je zřejmé, že musí být větší a zářivější než naše Slunce. To by totiž bylo ze stejné vzdálenosti na hranici viditelnosti bez dalekohledu.

Hmotnost Polluxe se odhaduje na necelá dvě Slunce. Průměr přesahuje devět Sluncí a jeho povrchová teplota klesá na 4500 °C. Mnohem zajímavější je ale nedávný objev obří planety, která kolem něj obíhá. Má hmotnost nejméně třikrát větší, než je hmotnost našeho Jupiteru, a kolem dokola oběhne jednou za 590 dní ve vzdálenosti 1,7 astronomické jednotky. Tedy podobně jako Mars kolem Slunce.

Pokud bychom se ocitli na některém z měsíců této planety, čekal by nás fascinující výhled. Přes den by na obloze zářil oslnivý Pollux o průměru šestkrát větším než u Slunce. V noci by naopak oblohu ozdobil Castor - dívali bychom se na něj ze vzdálenosti jenom 18 světelných roků, takže by měl jasnost srovnatelnou s našim Síriem.

K němu by se pak přidalo několik dalších zářivých stálic - například Procyon z Malého psa a Capella z Vozky. I ty jsou k Polluxovi výrazně blíže než k našemu Slunci.
Autoři:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...