Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Mezi transplantacemi patří k nejnáročnějším výměna střeva

Zdraví

  17:33
Praha - Výchova k dárcovství orgánů by se měla vyučovat už na základních školách, říká Pavel Trunečka, přednosta Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.

Doktor Pavel Trunečka. foto: MAFRA

LN: Říká se, že transplantace je poslední volbou, když všechny předchozí léčebné metody selžou. Co je na tom pravdy?

To je velice častý omyl! Bohužel i velká část odborné veřejnosti si myslí, že transplantace je něco extra mimořádného. Ve skutečnosti je však standardní metodou, která má být pacientovi aplikována v okamžiku, kdy z ní může mít největší užitek. Místo toho třeba řada lidí se selháním ledvin dochází zbytečně dlouho na dialýzu a k nám se dostanou až příliš pozdě.

LN: Jste největším transplantačním centrem v republice a provádíte 60 procent orgánových transplantací. Některé z nich se dělají jen u vás, které to jsou?

Jako jediní u nás provádíme transplantace slinivky břišní či její tkáně produkující inzulin a transplantace jater u malých dětí. Poslední novinkou, kterou jsme zavedli před čtyřmi lety, jsou multiviscerální transplantace, při nichž pacientům transplantujeme střevo a případně i některé další orgány. Jde o chirurgicky mimořádně náročný zákrok, kterých se v Evropě v posledních letech provádí pouze několik desítek.

Transplantace plic v Motole. Díky nové technologii dostane orgán více pacientů

LN: Kolik pacientů u vás transplantaci střeva podstoupilo?

Prozatím šest pacientů, u nichž bylo třeba provést kombinovanou transplantaci. Selhání střeva bývá totiž velice často provázeno následným těžkým jaterním onemocněním. A proto je v průběhu jednoho zákroku většinou třeba nahradit oba orgány zároveň.

LN: Jak častá bývá transplantace jater u dospělých?

Po transplantaci ledvin je hned druhou nejčastější. Pacient se selháním ledvin může ovšem obvykle docházet na hemodialýzu, než se pro něj najde vhodný dárce. Funkci jater ale nedokážeme plnohodnotně nahradit ani krátkodobě. Pokud člověku selžou játra náhle, pak mu bez rychlé transplantace zbývá jen pár dní života. Vhodných dárců je však v našem poměrně malém regionu málo. Proto někdy musíme složitě transplantovat i játra, která nejsou zcela kompatibilní. Anebo darovaný orgán rozdělit na dva štěpy pro dva příjemce. Játra mají naštěstí velkou schopnost regenerace. Pomocný jaterní štěp může tak například některým pacientům s akutním selháním pomoci překlenout kritické období než začne jejich orgán znovu fungovat.

LN: V čem se liší transplantace jater u dětí a dospělých?

Děti potřebují podstatně menší jaterní štěp než dospělí. Dětských dárců je však extrémně málo. Chirurg proto musí játra od dospělého před transplantací buď zmenšit, anebo je rozdělit na dva štěpy, což je výhodnější. Větší z nich dostane dospělý, menší dítě. Dětských pacientů, kteří tento orgán potřebují, je naštěstí podstatně méně než dospělých. Nejčastěji játra transplantujeme u dětí, které nemají vyvinuté žlučové cesty av důsledku toho u nich vzniká jaterní cirhóza. A také u dětských pacientů s vrozenými metabolickými vadami.

Ve středeční příloze Medicína a věda si dále přečtěte:

* Transplantace je závod s časem

* Čechů s novými plícemi přibývá

* Obchod s vodou. A se smrtí

Autor: