Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Mimořádně teplé počasí přineslo kromě nadprůměrné úrody i nové škůdce

Magazín

  7:00
PRAHA - Vysoké teploty nad 35°C i přes letošní velkou sklizeň ovocným stromům škodí, říká docent Josef Sus z České zemědělské univerzity v Praze. Nahrávají také novým škůdcům, kteří se dříve v ČR nevyskytovali, například tmavce švestkové, vrtuli rakytníkové nebo octomilce japonské. Díky vyššímu teplotnímu průměru se však daří asijským druhům ovocných stromů, například hrušni písečné. Pěstování olivovníků je však podle Suse zatím na českém území předčasné.

Letos byla zaznamenána mimořádně vysoká úroda u ovocných stromů. foto: Reuters

„Letos je obecně, až na výjimky, úroda mimořádně vysoká u většiny ovocných stromů. Sklizeň je urychlena tak o tři týdny,“ řekl v pondělí Sus. Podle něj však nynější teploty, které mají přes týden vystoupat k 37 °C, stromům škodí. „Fotosyntéza se zpomaluje, listy se snaží proti výparu chránit,“ přibližuje. Lidé tak mohou vidět povadlé listy u ovocných dřevin, které však zatím přežívají docela dobře. „Uvidíme, jak to bude vypadat nadále bez dešťů,“ dodal.

Letošní úroda ovoce by podle odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského měla meziročně vzrůst o 55 procent na nadprůměrných 185.184 tun. Sady v tomto roce nepostihly jarní mrazy, které sklizně výrazně srazily v letech 2016 a 2017. Sklizeň by letos měla jít nahoru u všech ovocných druhů s výjimkou angreštu. U meruněk, broskví, hrušek a malin se proti loňsku očekává dvojnásobná až trojnásobná sklizeň. V porovnání s pětiletým průměrem by sklizeň měla být vyšší o 22 procent.

Rozšíření neobvyklých škůdců by mohl být problém

Dlouhodobě oteplující se klima však pomáhá podle Suse i škůdcům, kteří nebyli v ČR obvyklí. Například tmavka švestková byla donedávna lokálně na Slovensku, potom se vyskytla po dovozu švestek z Balkánu na Slovácku. Letos ji však odborníci zaznamenali i v Praze. „Larva vykusuje jádro té pecky a když ho vykouše praktiky celé, tak se zakuklí, vyvine se v komárka a na jaře se prokouše. Vylétne to a klade vajíčka na ty plůdky,“ popisuje odborník. Většinou se šíří na spadlých plodech, pokud by se objevila i v česaných, mohla by podle něj znamenat velký problém. Dalším je octomilka japonská, která napadá měkké plody jako jahody, rybíz nebo angrešt.

Se stoupajícími teplotami se však i na českém území stále více daří plodům, které dříve byly doménou Moravy a jižních zemí. Jsou to například broskvoně, meruňky nebo mandloně.

Autor: