Na otázky spjaté s evolucí a rozšířením kaprovitých ryb se zaměří badatel Michal Benovics. Vzhledem k rozšíření a hospodářskému využití jsou kaprovité ryby významnou skupinou. „Jak ale vlastně došlo k tak obrovskému rozmachu této čeledě, je záhadou. Proto jsem se rozhodl využít parazity kaprovitých ryb jako nástroj pro vyřešení této hádanky,“ uvedl Benovics.
Vědci se podíleli na studii zlepšující léčbu bipolární poruchy |
Doktoranda Jiřího Marka z Vysokého učení technického zajímají odpadní vody jako potenciální zdroj obnovitelné energie ve formě bioplynu nebo biovodíku. Michaela Galoczová z Masarykova onkologického ústavu v doktorském studiu hledá nové možnosti diagnostiky a léčby rakoviny prsu, zvláště s ohledem na metastázy a rezistenci pacientů na léčbu.
Studium proteinů
„Mé téma se zabývá oběma těmito problémy s využitím proteomických metod. Pro přiblížení, proteomika je relativně novou vědeckou disciplínou zabývající se hromadným studiem proteinů,“ uvedla k výzkumu Galoczová.
Soutěžní stipendium podpořilo také Pavla Babicu z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí. „Studuji vliv sinicových toxinů na jaterní kmenové buňky v laboratorním prostředí a snažím se tak simulovat efekty v lidském těle. Zajímají mne zejména efekty a mechanismy účinků těchto v přírodě velmi rozšířených a nebezpečných látek a také jejich význam v narušení normálního fungování jater a s tím související vzniku nádorů,“ popsal svůj výzkum Babica.
