Vrchní myšilov britské diplomacie. Kocour Palmerston ovládl Twitter i média |
Mezitím, o více než tisíc kilometrů dál v texaském White Settlementu veřejnost prská a chlupy létají z místní městské rady, která dvěma ku jednomu hlasu rozhodla, že je třeba vyhodit z obecní knihovny kocoura jménem Browser. A to přesto, že tento mírný mourek šest let oddaně vykonával všechny povinnosti knihovní kočky. Krom spolehlivého hubení hlodavců přispíval k zálibě dětí ve čtení, dohlížel na zaměstnance u pultu a staral se o zvýšený počet návštěvníků.
Mnoho návštěvníků knihovny rozhodnutí vykázat kocoura popudilo, a to bez ohledu na to, zda k němu vedly náhle probuzené obavy z možných alergií na kočičí chlupy, anebo nenadálý záchvat aktivity radních.
Kritici se mohou svářit o to, zda by nebylo lepší čas vynaložený bojem o přítomnost či nepřítomnost kočky v knihovně využít ke zlepšení gramotnosti a rozšiřování sbírek. Oba nedávné případy nicméně podtrhují rychle se měnící roli amerických knihoven v době, kdy lidé mohou dostat během vteřiny záplavu informací do dlaně držící chytrý telefon či tablet.
Odbourávač stresu
Města potýkající se s omezeným rozpočtem využívají rozmachu internetu jako omluvy v případě omezování či rušení veřejných knihoven. Ovšem neuvědomují si, že knihovny plní krom vzdělávací funkce - kterou internet snadno přebije - také čím dál tím důležitější roli místa, kde se mohou lidé setkávat. A to je důležité především pro ty, kdo nemají internet nebo wi-fi, anebo pro ty, kdo žijí či pracují sami.
A to je také důvod, proč knihovní kočky mohou hrát životně důležitou roli. Kočky, obecně vzato, lidi nijak nediskriminují, pokud je tedy netaháte za ocas. A totéž platí i pro knihovny. Knihovny jsou ve skutečnosti jedny z nejdemokratičtějších institucí, jaké existují - nikoho nepošlou pryč. Navíc jsou zdarma a každý knihovník vám řekne, že v ekonomicky těžkých časech počet návštěvníků raketově stoupá.
A pokud jde o knihovníky, kteří mají kočičí spolupracovníky, shodují se, že takový mňoukající inventář okamžitě zajistí, že knihovna působí vlídnějším dojmem. A pro přetížené zaměstnance jsou kočky nejúčinnějším způsobem, jak uvolnit stres.
Kočky a knihovny mají dlouhou a příběhy opředenou historii, která se datuje až do dávného Egypta. Tehdy zastávaly kočky důležitou úlohu při střežení spisů na papyrech před hlodavci v knihovnách a chrámech.
A v 19. století britský parlament dokonce knihovníkům platil, aby chovali jednu nebo dvě kočky. Knihařský klih používaný v té době knihvazači byl pro myši neodolatelnou lahůdkou - a chovat kočku bylo odedávna levnější, než nahrazovat okousané knihy, či si najmout krysaře.
Zvířata z útulků
Knihovnická kočka přináší také nečekané vedlejší účinky. Většina kocourů a koček sloužících knihovnám jsou toulaví jedinci nebo zvířata zachráněná z útulků, což zhusta inspiruje návštěvníky i zaměstnance, aby si sami adoptovali kočku bez domova.
Velká kočičí výměna se nekoná. Myšilov Larry zůstane na Downing Street |
A pro ty, kdo sami vlastního mazlíčka mít nemohou, pak knihovna slouží jako místo, kde se zastaví, aby si podrbali předoucí chlupatou kuličku - a při té příležitosti si mnozí rovnou půjčí nějakou tu knihu... nebo tři.
Jistě, lidé, kteří se koček bojí, anebo jsou na ně alergičtí, to mohou vnímat jinak. Ale většina knihoven je na podobné případy zařízená, a stačí před návštěvou zavolat, aby zaměstnanci na nějakou dobu zavřeli kočku do svého kamrlíku a vyluxovali chlupy z koberce a sedaček.
