3. června 2018 12:32 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Modla jménem proteiny; místo, abychom vařili, cpeme se tyčinkami obohacenými o bílkoviny

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Proteinové tyčinky z cvrččí mouky | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Proteinové tyčinky z cvrččí mouky | foto: sens

PRAHA V minulosti byly potraviny s přívlastkem proteinové výsadou sportovců toužících podpořit růst svalů. Dnes se jimi živí kdekdo, což z nich udělalo celosvětově lukrativní byznys. Shaker s nápojem obohaceným o bílkoviny s sebou nosí lidé do kanceláří, tělocvičen, proteinové prášky se ve velkém sypou do koláčů, studenti tyčinkami nahrazují hlavní jídlo.

Je to poměrně typický obrázek fitness center, stejně jako sociálních sítí: cvičící jedinec má po ruce shaker s proteinovým nápojem, po zátěži si ještě pro jistotu dopřeje proteinovou tyčinku. Vysportované dívky na internetu propagují recepty, v nichž část mouky nahrazují proteinovým práškem. Na Instagramu je klíčovým slovem protein označeno více než dvacet milionů fotek. 

Pro studenty jsou proteinový koktejl či tyčinka synonymem pohodlnosti a úspory času. Místo toho, aby si nakoupili a uvařili, spoléhají na to, že pochoutka v blyštivém obalu dodá jejich tělu vše potřebné. A nakonec si jimi k pokrytí denní doporučené dávky dopomáhají vegetariáni a vegani.

Nevím, co jím

Proteiny zkrátka hýbou světem. Tedy spíše regály v supermarketech. Zatímco dřív bylo pro tuto stravu potřeba zaběhnout do specializovaných obchodů, dnes má své výsadní místo i v těch nejobyčejnějších prodejnách. Jinak řečeno, z obchodu s bílkovinovými preparáty se stal lukrativní byznys. Celosvětový trh se sportovní výživou se má do roku 2022 zvýšit na 45,27 miliardy amerických dolarů, což proti roku 2016 představuje masivní nárůst o 28,37 miliardy USD, uvádí analytická společnost Statista.

Velká část tohoto růstu se přičítá právě segmentu nejrozšířenějších produktů na bázi syrovátkových proteinů.
“Spolu s rozvojem zájmu o sportovní výživu se zvyšuje i nabídka doplňků stravy. Bohužel řada lidí má ráda zjednodušování a myslí si, že výživu má vyřešenou pitím proteinových koktejlů. Když se spousty sportovců zeptáte na jejich jídelníček, neví, co snídají a obědvají, zato vám řeknou, že před tréninkem mají syrovátkový a po tréninku kaseinový protein, zmiňují BCAA a kreatiny,“ popisuje Pavel Suchánek, nutriční specialista z poradny FitBee. Podobno u zkušenost jako Pavel Suchánek má i trenérka a profesionální vzpěračka Lucie Gregorová.  

„Lidé se mě často jako aktivní sportovkyně ptají, kolikrát denně piju protein. Moje odpověď je obvykle zaskočí, říkám jim, že většinou jen příležitostně po těžkém tréninku nebo jako doplněk v ranní kaši. Mají pocit, že to, co potřebují, je proteinový drink a chtějí jím nahradit kvalitní jídlo, ale to rozhodně není cesta, kterou bych doporučila,“ říká.

Neumíme nakupovat a vařit

„Lidé se mě často jako aktivní sportovkyně ptají, kolikrát denně piju protein. Moje odpověď je obvykle zaskočí, říkám jim, že většinou jen příležitostně po těžkém tréninku nebo jako doplněk v ranní kaši. Mají pocit, že to, co potřebují, je proteinový drink a chtějí jím nahradit kvalitní jídlo, ale to rozhodně není cesta, kterou bych doporučila,“ říká.

Jenže není bílkovina jako bílkovina a rozhoduje také jejich kvalita. „Nejkvalitnější je mléčný kasein, vaječné bílky a sójové bílkoviny, podstatně horší z hlediska trávení a vstřebatelnosti aminokyselin jsou bílkoviny luštěnin a úplně nejhůře na tom je pšeničný gluten,“ popisuje lékař a odborník na sportovní výživu profesor Libor Vítek na svém webu Sportvitalpro.cz. 

Poměr mezi živočišnými a rostlinnými zdroji bílkovin by měl být 2:1, tedy 65% bílkovin živočišného původu a 35% rostlinného původu, přičemž 20% z toho by měly tvořit obiloviny a 15% luštěniny. Zdroje živočišných bílkovin, jako je maso, ryby, vejce a mléčné produkty, představují spolu s bramborami a sójou tzv. plnohodnotné bílkoviny, které člověku naráz dodávají všechny esenciální aminokyseliny, tedy takové, které si tělo neumí vytvořit samo. Oproti tomu luštěniny, obiloviny a ořechy mají biologickou hodnotu nižší, a je tedy třeba je vhodně kombinovat.

Bohužel luštěniny už se na našich talířích neobjevují tak hojně jako dřív a naopak se přejídáme nekvalitními uzeninami. “Kdybychom jako moderní populace uměli dobře nakupovat a vařit, mohli bychom se spolehnout na šetrně zpracované libové maso, zakysané mléčné výrobky, luštěniny a vejce jako na ty nejkvalitnější přirozené zdroje bílkovin,“ upozorňuje Ivan Mach, prezident Aliance výživových poradců ČR a pořadatel seminářů pod značkou Nutris.net. U nás byl vůbec první, kdo v roce 2004 začal nabízet celoživotní vzdělávání v oblasti sportovní výživy. Poukazuje na to, že v Česku není problémem nedostatek bílkovin jako spíše jejich kvalita.

Běžné technologicky zpracované potraviny a nešetrně upravená jídla podle něj sice celkově obsahují přiměřené množství nebo spíše nadbytek bílkovin, ovšem jejich vstřebatelnost a využitelnost je špatná.
“Jako výživový poradce se opravdu setkávám s relativním nadbytkem zdrojů nekvalitních bílkovin - například uzenin, a to zejména u osob s nedostatkem pohybu. 

Tyto bílkoviny nemají schopnost se efektivně zabudovávat do svalové tkáně, aby zejména kosterním svalům propůjčily napětí a aby byly metabolicky aktivní, tedy efektivně odčerpávaly a vy- užívaly živiny. Svalová tkáň přes kvantitativně dostatečný příjem bílkovin může kvůli příjmu nekvalitních zdrojů bílkovin chátrat,“ vysvětluje Ivan Mach. Svaly tudíž nemohou plnit své důležité fyziologicko-metabolické funkce. „Nevyužité nekvalitní bílkoviny (z uzenin) potom zatěžují organismus a jeho trávicí soustavu, tvoří se ve vyšší míře například kyselina močová, která v nadbytku může způsobit onemocnění dnou,“ popisuje odborník.

Pakliže by člověk nahradil tyto nekvalitní bílkoviny ve stravě raději kvalitním proteinovým nápojem či tyčinkou, udělal by podle Macha lépe. Smysl podle něj mají pro sportovce, pohybově aktivní osoby a spolu s dostatkem pohybu také pro lidi v redukci hmotnosti.

Eva Fryšarová, spolupracovnice LN
  • 1Diskuse