Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Mozek hlásí: Beru si volno

Věda

  8:47
Na obzoru je přístroj, který dokáže předpovědět, kdy uděláme chybu. Vědcům se daří rozpoznat selhání mozku s půlminutovým předstihem. Proč tak často uděláme chybu při rutinních úkolech? Nová studie tvrdí, že při monotónních úkolech se mozek přepne do „úsporného režimu“.

Selhání mozku lze předvídat pomocí funkční magnetické rezonance. foto:  Šimon, Lidové noviny

Vůlí se tomu nelze ubránit, uvádějí vědci v časopise Proceedings of National Academy of Sciences. Je ale teoreticky možné vůli nahradit přístrojem.

Děje v mozku zkoumal Tom Eichele z univerzity v norském Bergenu spolu s kolegy pomocí funkční magnetické rezonance. Pacienti dostali jednoduchý úkol - reagovat na šipky, které se objevovaly na obrazovce. Přístroje zaznamenávaly průtok krve a okysličení v jednotlivých částech mozku.

Cílem Toma Eicheleho bylo najít příznaky, ze kterých by se dalo odhadnout, zda zkoumaná osoba udělá chybu. Žádný konkrétní signál, který by něco podobného umožnil, se objevit nepodařilo. Ukázalo se však, že třicet sekund před tím, než dojde k omylu, se prokrvení mozku znatelně změní.

„Mozek začne šetřit. Do úlohy investuje stále méně úsilí,“ uvádí Stefan Debener z univerzity v Southamptonu a upřesňuje: „Můžeme pozorovat pokles aktivity v kůře čelních laloků, přičemž ve stejnou dobu se více zapojují oblasti, které jsou aktivní během odpočinku.“

Stav mozku lze přirovnat k funkci autopilota
Debener dodává, že nejde o předzvěst spánku. Podle něj lze pozorovaný stav mozku přirovnat k funkci autopilota. Mozek dál vykonává požadovanou činnost, ovšem „ulevuje“ si nad míru a z toho pak neodvratně plynou chyby.

Objev si přímo říká o praktické využití. Možnost předvídat chyby by v mnoha odvětvích umožnila zachránit lidské životy. Systém kontroly bdělosti, který by včas vyslal varovný signál a donutil člověka k odpočinku, by se hodil řidičům, pilotům nebo dispečerům letového provozu.

Sám Eichele to nevylučuje. „Je v našich silách na základě změřených signálů informovat uživatele, že jeho mozek je právě ve fázi, kdy dělá chybná rozhodnutí.“ Je tu však háček. Metoda funkční magnetické rezonance vyžaduje rozměrnou aparaturu. Proto nyní probíhá vývoj přístroje založeného na měření elektrické aktivity mozku pomocí elektrod. Dobu potřebnou na vývoj přenosného elektroencefalografu Eichele odhaduje na patnáct let.

Témata: Bergen, Southampton