Ve studii vědci mluvili s 2060 lidmi z Velké Británie, USA a Austrálie, kteří prožili zástavu srdce, ale doktorům se podařilo je resuscitovat. Dvě pětiny studovaných pacientů potvrdily, že po zástavě srdce cítili nějaký druh prožívání. Někdo z nich popsal vědomí blížící se smrti, jiní spíše strach.
Podle doktora Parnii je pro pochopení významu studie potřeba porozumět tomu, co smrt vlastně je. „Navzdory obecnému vnímání smrt není konkrétní okamžik, ale potenciálně vratný proces, při němž selhává srdce, mozek a plíce zároveň,“ vysvětlil doktor Parnia pro deník The Sun.
Někteří z pacientů byli podle Parnii dokonce schopni důvěryhodně popsat, co se s nimi v průběhu klinické smrti dělo. „Popisují, jak sledovali doktory a sestřičky pracovat, věděli i, o čem si v dané chvíli povídali,“ řekl Parnia pro magazín Live Science s tím, že autenticitu jejich vzpomínek ověřili u zdravotnického personálu. Člověk si tak teoreticky může vyslechnout, jak doktoři oznamují jeho vlastní smrt, upozorňuje The Independent.
Parnia a jeho spolupracovníci v dalších výzkumech sledují, jak reaguje mozek na srdeční zástavu, aby mohli určit, nakolik se zkušenosti lidí po klinické smrti vážou na skutečnou mozkovou aktivitu.
Aktivitu mozku i poté, co srdce už netluče a člověk je z medicínského hlediska mrtvý, odborníci ale nezjistili poprvé. The Sun loni v březnu upozornil na případ člověka, u nějž kanadští doktoři zachytili mozkové vlny podobné těm ve spánku ještě deset minut poté, co byl klinicky mrtvý. To samé se ale neopakovalo u tří dalších pacientů.
