Pozornost odborné i laické veřejnosti vyvolává Vawterův nedělní pokus proto, že půjde o vůbec první veřejnou zkoušku protézy ovládané lidským mozkem.
"Jdeme do schodů," pomyslí si obrazně řečeno pacient a motory a převodná ústrojí v jeho umělé noze začnou pracovat v režimu synchronizovaném s klouby v koleni a v kotníku.
Američan doufá, že na vrchol budovy se dostane za hodinu - bude to sice déle, než by trvalo zdravému člověku, ale kratší dobu, než by to trvalo s "klasickou" protézou.
BionikaObor zaměřený na uplatnění znalostí o živých organismech při vývoji nových technologií, se má v budoucnu stát velkým pomocníkem fyzicky postižených lidí. V případě protéz mají elektrické impulzy vysílané z mozku do svalů vydávat signál mechanice ukryté v umělé končetině. |
Až Vawter po pokusu odjede domů do Yelmu ve státě Washington, noha zůstane v Chicagu. Vědci budou pokračovat v náročném vývoji, který by měl po několika dalších letech vyústit v uvedení protéz na trh.
Podle Leviho Hargrovea, vedoucího vědeckého týmu, bude pokus první veřejnou zkouškou bionické náhrady. Příprava trvala dlouhé hodiny, když se na stehenní sval figuranta připevňovaly elektrody napojené z druhé strany na minipočítač uvnitř protézy. Vawter už prý dokáže kopnout do míče, projít pokojem a vystoupat několik schodů.
Když v roce 2009 Vawterovi vzali nohu, lékaři předvídavě přemístili volná nervová zakončení na nové místo pro případ budoucího využití. Právě to teď předurčilo invalidního Američana k ostře sledovanému testu. "Prostě přepojíme dráty," konstatoval Hargrove.
