3. prosince 2017 6:30 Lidovky.cz > Relax > Věda

Muži se kvůli plastům feminizují, tvrdí odbornice na chemii Masonová

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 11Diskuse
Syntetické chemikálie je třeba používat s větším rozmyslem, říká Sherri... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Syntetické chemikálie je třeba používat s větším rozmyslem, říká Sherri... | foto: Richard Cortés, Lidové noviny

Podle americké odbornice na chemii a mikroplasty Sherri Masonové se i v pitné vodě bez ohledu na světadíl nacházejí mikrovlákna plastů. V rozhovoru se Masonová pokouší odpovědět například na otázky, co toto zjištění znamená pro člověka a jeho zdraví či je-li třeba se důsledků všudypřítomnosti plastů obávat.

Četnost plastů ve vodě dokládá v září zveřejněná a následně celosvětově hojně citovaná studie neziskové organizace Orb Media. Masonová je její spoluautorkou.

LN: Žijeme ve věku plastů?
O tom není sporu, plasty jsou všude okolo nás. Někteří vědci mluví – v širším smyslu – dokonce o úplně novém geologickém období, o antropocénu, a já s nimi nemám problém souhlasit, naopak se s nimi v podstatě shoduji.

LN: A je to špatná zpráva?
Je to především konstatování faktu, který lze jen obtížně popřít.

LN: Opravdu jsou plasty všude?
To, co jsem řekla, nebyla žádná nadsázka. Plasty jsou všude – ve vodě, kterou každý den pijeme, v potravinách, jež každý den jíme, ve vzduchu, který neustále dýcháme, protože dýchat musíme. Kde by ještě měly být, abychom přestali pochybovat? Jsme s jistou nadsázkou plastičtí lidé.

LN: Za socialistické diktatury u nás vznikla hudební skupina, která si říkala The Plastic People of the Universe, jež později skončila v undergroundu.
(smích) Byli to zřejmě proroci nového věku. Ti si koneckonců někdy podzemím musejí klestit cestu, protože jim nic jiného nezbývá.

Mikrovlákna ve vodě jsou jen střípkem problému

LN: Jsem laik, o chemii, natož o plastech nevím vůbec nic. Proč mě má znepokojovat, že v litru pitné vody je několik jednotek plastových mikrovláken, když tuším, že celá planeta Země je stále více zamořována různými škodlivými látkami?
Odmítněme – a v tom máte pravdu – debatu, co je menší a co větší zabiják, kterého si na sebe upletlo svou činností lidstvo. Mikrovlákna plastu v pitné vodě totiž jsou pouze jedním ze střípků, z nichž je třeba celý problém poskládat, abychom jej mohli smysluplně promýšlet. Dodávám však, že je to střípek důležitý.

LN: Proč je důležitý? Americká agentura pro ochranu životního prostředí (United States Environmental Protection Agency) stanovuje, že bezpečný limit je například v případě azbestu několik milionů vláken v litru pitné vody. Co je vedle toho nějakých pět či deset plastových vláken v témže množství vody?
Nejprve bych znovu zopakovala, že bychom neměli mluvit o tom, co je větší či menší zabiják, ale pokud uvádíte konkrétně azbest, pak problém s ním souvisí s dýcháním, protože jeho vdechování škodí plícím; pití je však – v případě vláken azbestu – něco jiného. Nechci však říci, že by lidé, kteří si přečtou zprávu o výsledcích našeho výzkumu, měli začít šílet a vykřikovat, že je s lidstvem amen, protože mikrovlákna plastů jsou i v naší vodě, a že je to hrůza bez míry a hranic. Nic takového neříkám.

Nemáme například dost důkazů, aby počet mikrovláken plastů, který jsme odhalili v pitné vodě a počítá se v jednotkách, vyvolával obavy z bezprostředního ohrožení našeho zdraví. Proč se ale neptat jinak? Není například náš objev významným varováním? Není to kanárek v dole? Vždyť rok co rok lidstvo produkuje další miliony tun této látky. To si myslíme, že se bude počet mikrovláken plastů v pitné vodě při současném trendu snižovat? Neřekla bych. Spíše bych řekla, že se ohlašuje začátek procesu, který bychom neměli přehlížet.

Sherri Masonová

■ Profesorka chemie na State University of New York ve Fredonii.

■ Expertka na mikroplasty.

■ V minulosti vedla výzkum, jenž se věnoval znečištění severoamerických Velkých jezer.

■ Spoluautorka celosvětově citované studie Invisible: The Plastic Inside Us (Neviditelné: plasty v nás), kterou v září zveřejnila nezisková organizace Orb Media a jež ukázala, že mikrovlákna plastů se nacházejí i v pitné vodě.

Sherri Masonová.

Sherri Masonová.

LN: Kolik plastů vlastně lidé vyprodukují za rok na celém světě?
Loni to bylo okolo 320 milionů tun, a to nejsou započtena syntetická vlákna. Jinak řečeno, máme představu, ale je značně nedostatečná, ne-li zkreslující.

LN: Řekla jste však, že neexistuje dost důkazů, abychom měli být vyděšení…
To je pravda, ale neměli bychom být předběžně opatrní k látce, kterou jsme obklopeni a jíž do sebe dostáváme stále více? Při přemýšlení o této věci neuškodí rozhlédnout se po světech jiných než lidských organismů.

LN: Proč?
Protože negativní dopad rostoucího množství plastů na tyto nižší organismy, chcete-li jim tak říkat, je vidět už v současnosti. Například žáby nebo ryby z vody nemohou uniknout, a proto se u nich změny projevují rychleji než u lidí a jsou drastické. Podíváme-li se do historie, často zjišťujeme, že změny se nejprve odehrávají u drobných organismů. Co se děje jim, se nakonec stane nám. Jsou v podstatě otevřeným oknem do lidské budoucnosti.

Současný výhled je varovný, a proto bychom měli znovu promyslet náš vztah k této látce a nalézt cesty, jak utlumit jeho používání dříve, než budeme v mnohem horší situaci. Nechci s vámi mluvit za deset či dvacet let a říkat vám: Vidíte, já vám to říkala… Nechci, aby se lidé děsili toho, co jedí a pijí, nechci, aby se báli vycházet z domu od svých čističek vzduchu, nechci, aby někde pošli jako myši schoulené strachem z okolního prostředí. To není cílem ani mého jednání, ani mého výzkumu. Chci něco jiného – abychom začali jednat a změnili svůj přístup.

Svět je plný plastového odpadu

LN: Dokážete si představit moderní lidskou civilizaci bez plastů?
Teď bych asi měla odpovědět: Samozřejmě! Lidstvo přece bez plastů dlouhá léta žilo, nebo ne? Ale to je nesmysl. Není třeba se stranit všeho plastického, vždyť existuje řada oblastí, kde má plast význam. Můžeme ale žít bez „stupidních“ plastů – například bez plastových pytlíků, lahví či brček. Bez těchto „stupidních“ jednorázových plastů žít nejen můžeme, ale dokonce bychom měli, co nejvíc to je možné.

Řeknu vám obyčejný příběh ze svého života. Moje dcera přes léto pracovala v prodejně obuvi a pak mi sdělila: Mami, byla bys zděšená. Boty jsou do obchodu přiváženy ve velkých krabicích, které jsou zabalené v plastu, a když je otevřeš, najdeš v nich menší krabice s páry bot a i ty jsou obalené plastem. My je z těch krabic vybalovali a dávali na regály. Pak přišel zákazník, některý pár si koupil a my jej zabalili do krabice, tu zase obalili plastem a vložili ji do igelitové tašky a s tím zákazníka pustili.

Není to příliš plastu? Nemohli bychom například prodávat boty bez takového množství odpadu? Chápu, že existuje spousta výrobců plastických hmot, kteří se těší na své peníze, ale možná – i v zájmu zachování zdravé společnosti – můžeme spotřebu plastů snížit a stále jako moderní civilizace docela dobře přežít.

LN: Chcete vybudit lidi k jednání, nikoliv v nich vyvolávat strach. Co přesně znamená, když říkáte: Jednejte?
Nikdy jsem nebyla v Praze, byť se tam příští rok v květnu chystám, bude součástí mého „východoevropského“ dobrodružství, protože pojedu ještě do Polska a na Ukrajinu. A protože vaši situaci neznám a nevím, jak významnou roli hrají plasty v České republice – třeba igelitové tašky, které si Američané berou při každém novém nákupu –, tudíž o tom nedokážu zasvěceně mluvit. V každém případě je podstatné tlačit na vládu, přimět ji, aby toto téma akceptovala jako problém, který je třeba řešit, a to i legislativně – například regulací, což není žádné sprosté slovo.

LN: Jak působíte na svou politickou reprezentaci po zvolení Donalda Trumpa prezidentem?
Omlouvám se, ale já Trumpa nevolila. (smích) Je to velká ostuda. Nejsem ale přesvědčena, že se nemůže opakovat. Ale to asi není odpověď na vaši otázku… Pokud mám mluvit jako ekolog, pak vše, co v této oblasti udělal Barack Obama aspoň trochu dobře, byť si o něm mohu myslet cokoliv, Donald Trump převrátil, zrušil nebo odložil ad acta, například postoj k pařížské klimatické dohodě. Mám-li mluvit jako žena, jsem v koncích, po pravdě řečeno nemám slov. Vždyť je mizogyn, ponechám-li stranou, že je rasista a antienvironmentalista. Raději se vraťme k plastům a chemii. (smích)

Plastic People of the Universe

LN: Vrátím se tedy raději ke skupině The Plastic People of the Universe. Co znamená přemýšlet o sobě jako o plastických lidech?
Každý z nás je především, a tím bych upravila své původní tvrzení, domovem bilionů mikroorganismů, které žijí v našem zažívacím traktu a pomáhají nám strávit to, co jíme. Bez nich bychom nebyli ničím, neexistovali bychom. Dosud tedy jsme v podstatě útulným domovem pro nesčetné množství mikroorganismů.

Ale vážně, jsme obklopeni chemií. Prostředí, v němž žijeme, je obzvlášť vydatné na syntetické chemikálie a měli bychom zvážit jejich zdravotní dopady, přičemž o některých z nich není pochyb. U žen jde například o dřívější nástup puberty, což v pozdějším životě vede k častějšímu výskytu rakoviny vaječníků a prsu. U mužů je evidentní drastický propad v kvalitě spermatu, zjednodušeně řečeno klesá množství a hustota spermií, a obecně lze konstatovat, že syntetické chemikálie přispívají k feminizaci mužů.

LN: Co znamená, že se muži feminizují?
Nevím, do jak velkých podrobností mám zacházet, ale například se mužům zmenšují penisy nebo se zmenšuje plocha mezi jejich análním otvorem a šourkem – to vše lze spoluvysvětlit výskytem syntetických chemikálií.

LN: Co je ještě důsledkem, byť třeba v kombinaci s dalšími faktory, prosycení prostředí syntetickými chemikáliemi?
Třeba vyšší výskyt poruchy pozornosti s hyperaktivitou ADHD a autismu nebo nárůst problémů s obezitou. Neměli bychom se proto zamyslet, co dělat, pokud o této vazbě syntetických chemikálií se zdravotními riziky víme? Anebo chceme žít ve společnostech, jež se budou podobat dystopiím, jako je ta v knize Margaret Atwoodové Příběh služebnice?

Já to nechci, a proto žádám naše jednání. A nechci to jen kvůli sobě, ale i kvůli transgeneračnímu přenosu, protože nejde jen o to, že se muži feminizují či ženy pravděpodobněji dostanou rakovinu prsu nebo něco podobně zhoubného, ale i o to, že těhotné či kojící ženy vše předávají svým dosud nenarozeným nebo sotva narozeným dětem.

LN: Budou s námi plasty pořád?
Budou, jen doufám, že v menším množství a že se lidé budou vracet k přírodnějším materiálům. Například bych ráda na regálech v obchodních centrech viděla potraviny častěji balené ve skle. To je sice křehké, ale z hlediska recyklace nedocenitelné. Při výrobě oblečení pak lze syntetická vlákna používat způsobem mnohem přátelštějším k přírodě a dokážu si představit i oblečení z přírodních vláken, například z konopí, které je velice odolné. A mohla bych pokračovat.

Nechtěla bych však být k plastům jen negativní – bylo by to nespravedlivé. Plasty totiž jsou skvělým, velmi užitečným materiálem, jen bychom je měli používat s větším rozmyslem než v současné době.

Přemysl Houda, Lidové noviny
  • 11Diskuse






REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz