Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Mytický karasu. V Beringově moři byla nalezena tajemná velryba

Věda

  12:12
Vědci se shodují, že tělo velryby nalezené na opuštěné pláži ostrova St. George patří novému druhu. Zkazky o zvláštním černém kytovci karasu, kolující mezi japonskými velrybáři, tak konečně dostávají pevnější obrysy. Živého jedince však vědci zatím nespatřili.

Nový druh kytovce? Severní oceán brázdí dosud nepopsaná velryba foto: Karin Holser, National Geographic

Jako většina záhad, začíná i tato nálezem mrtvého těla. Jenomže tento exemplář měřil dobře přes sedm metrů. Zbytky zvířete vyplaveného v červnu 2014 na břeh ostrova St. George, jedním ze Pribylových ostrovů ležících v aljašských vodách uprostřed Beringova moře, nalezl mladý učitel biologie. Na mršinu upozornil mořské badatele, kteří vyslovili předpoklad, že se jedná o vorvaňovce velkého, mohutnou, šedou velrybu, lovící v hlubokých vodách. Po bližším přezkoumání vyšlo najevo, tělo vyplaveného zvířete je moc tmavé a prsní ploutve příliš velké. Tvor byl moc malý na to, aby se jednalo o dospělého jedince, ale tvar a barva jeho zubů odpovídaly vysokému věku, informoval National Geographic

Podle výsledků nového výzkumu zveřejněného v úterý vskutku vůbec nešlo o vorvaňovce velkého, ale o zcela nový druh velryby - menšího, zvláštně stavěného kytovce, kterého japonští rybáři nazývají karasu nebo také havran.

Zjevení z japonského folklóru

O devět měsíců dříve byl proveden výzkum skupiny japonských vědců, kteří se snažili popsat rozdíly mezi vorvaňovcem velkým a jiným, vzácným černým kytovcem, o němž si japonští velrybáři šeptali od počátku čtyřicátých let. Skupiny těchto drobných tmavých zvířat byly občas spatřeny v úžině Nemuro, ale pouze v období od dubna do června. Žádný vědec však dosud tvory neviděl na vlastní oči.

„Nevíme, kolik jich může být, kde se běžně vyskytují, nevím nic,“ řekl Phillip Morin, molekulární genetik z Národního centra pro oceán a atmosféru. „Ale jsme připraveni to zjistit.“

Je velmi vzácné objevit úplně nový druh velryby. Pokroky v analýze DNA pomohly vědcům za posledních 15 let identifikovat pět nových druhů kytovců. Ve dvou případech však šlo jen o bližší specifikaci dvou velice podobných druhů delfínů. Tento druh, rodovým jménem Berardius, čili vorvaňovec, však vypadá docela odlišně než jeho nejbližší rodový příbuzní obývající stejné uzemí severního Pacifiku.

„Je to velice pozoruhodné,“ říká spoluautor studie Paul Wade z Národní laboratoře mořských savců. „Když se nad tím zamyslíte, na Zemi je objevení nové druhu velkého savce výjimečně vzácné. Nedochází k tomu každý den.“

Zcela nový kytovec

Morin a jeho tým ohledávající tělo z ostrova St. George, sebrali vzorky kostí starých muzejních exponátů a znovu přezkoumali dříve provedené testy DNA velryb z Ochotského moře. Studovali lebky a čelisti ozubených kytovců a analyzovali nahrávky z japonských velrybářských lodí. Vypátrali dokonce kostru mořského savce považovanou za exemplář vorvaňovce velkého, která byla léta zavěšená v tělocvičně střední školy na Aleutských ostrovech. Tato kostra však po bližším průzkumu vykázala genetické odlišnosti ukazující spíše na existenci tajemného černého karasu.

Záhadné stvoření

Dosud bylo objeveno a popsáno 88 žijících druhů kytovců. Dvaadvacet z nich patří do čeledi vorvaňovcovitých - největší z nich vorvaňovec velký může dosahovat délky až 12 metrů a vážit více než jedenáct tun. Vorvňovci se dokáží potopit až do hloubky jednoho kilometru a pod vodou vydrží až hodinu. Ačkoliv jsou vorvaňovci velcí stále loveni v Japonsku, věda o nich ví jen málo. Pozorování tohoto druhu zblízka je vzácné, tito kytovci dávají přednost hlubokým vodám za hranicí kontinetnálního šelfu.

Výsledkem studie publikované v odborném časopisu Marine Mammal Science je hypotéza, že by tato velryba, která ještě nenese vědecké pojmenování, mohla být novým poddruhem rodu Berardius, jedním z čeledi vorvaňovcovitých. „Je to vážně vzrušující - představa, že i v roce 2016 můžeme objevovat nová tajemství planety, dokonce savce, který je více než sedm metrů dlouhý,“ uvádí Morin.

Morin však není jediný, kdo je z nového objevu nadšen. Optimisticky uvažuje také Robert Pitman, člen taxonomické komise pro při Společnosti pro výzkum mořských savců (The Society for marine mammalogy). Pitman nepatří mezi 16 spoluautorů výzkumu, naopak je jedním z vědců, kteří budou v budoucnu posuzovat, zda nového kytovce uznat za nový druh. Přesto, v době, kdy se počet vodních savců rok od roku snižuje - delfínovec čínský, žijící v řece Jang-c’-ťiang byl kvůli nadměrnému lovu, říční přepravě a stavbě elektrárny Tři soutěsky prohlášen za funkčně vyhynulého - při expedici v roce 2006 nebyl nalezen ani jediný, nebo sviňucha kalifornská, zvaná vaquita, jichž v Cortézově moři přežívá posledních sto kusů nazývá Pitman tento objev „povzbudivým“.

„Nechápu, že takhle velká, odlišně vypadající velryba unikala pozornosti věděcké komunity po tak dlouhou dobu,“ říká vědec „To je jasný důkaz toho, jak málo známe oceán, který nás obklopuje.“

Autoři: