Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Mýty o klíšťatech. Nejvíce je lákají muži kuřáci, kteří jedí maso a pijí alkohol

Zdraví

  15:36
Co se stane s klíštětem, když ho spolu s s košilí proženete pracím cyklem? Jak dlouho vydrží bez potravy a co s ním udělá sušička na prádlo? Ve snaze najít účinnou ochranu proti tomuto nepříjemnému parazitovi vyzkoušeli vědci kdeco. Zjišťovali třeba i to, jak mu „chutnají“ vegetariáni, kuřáci či milovníci česneku.
Klíště - ilustrační foto

Klíště - ilustrační foto foto: Shutterstock

Dva lidé přijdou na louku a lehnou si vedle sebe do trávy. Když po hodině vstanou, první má na sobě třeba i deset klíšťat, zatímco druhý žádné. Jak je to možné? A proč někdo nachází na svém těle klíšťata pravidelně, kdežto na jiného se za celý život nepřisaje ani jediné? Na tyto otázky, které jsou jen jedněmi z mnoha záhad týkajících se klíšťat, věda i přes veškerý pokrok stále nezná uspokojivou odpověď. Kdyby se však expertům podařilo rozluštit, z jakého důvodu některé lidi klíště prakticky nenapadá, mohlo by to vést k vývoji preparátu, který by chránil člověka nejen před onemocněním, ale i před samotným přisátím.

Člověk a klíště. Vychází první publikace o obávaném parazitovi

Na poli boje s klíšťaty by to byla průlomová výhra. I když se lidé v českých podmínkách mohou nechat očkovat proti klíšťové encefalitidě, proti dalším nemocem, například lymeské borrelióze, vakcína zatím neexistuje. Proto je „odolnost“ některých lidí vůči přisátí klíštěte předmětem seriózního vědeckého bádání. Jenže věda tápe a podobné je to s řadou dalších informací, které se lidé o klíštěti snaží zjistit.

Komu se vyhýbají

„Smůlu mají asi dvě procenta lidí, kterým se každý rok přisaje na tělo alespoň deset klíšťat. Jedno klíště ročně na sobě najde zhruba 15 % obyvatel,“ řekl serveru Zdravie.sk na základě svého dlouhodobého výzkumu ředitel Parazitologického ústavu Slovenské akademie věd v Košicích Branislav Peťko. Dalších 60 % lidí objeví klíště jen občas, třeba jednou za několik let. Zhruba každému pátému se klíšťata z neznámých důvodů vyhýbají. Proč? Docent Peťko se pokoušel zjistit, jaké okolnosti mohou ovlivnit „chuť“ klíštěte na konkrétního člověka. A dospěl k následujícím závěrům: „Klíšťata upřednostňují muže, zejména kuřáky a mírné konzumenty alkoholu.“

Podle Peťka nejsou pro klíšťata příliš atraktivní vegetariáni, nemají také ráda, když je z člověka cítit česnek. A výhodou může údajně být, když se lidé příliš nepotí. „Klíště je slepé a svoji oběť si pečlivě vybírá podle dechu, pohybu nebo podle některých látek v potu. Pokud máte studené nohy nebo ruce, nepůjde po vás, protože vás takzvaně nevidí,“ tvrdí Peťko.

Jenže dá se na podobné závěry spoléhat? Mnozí další badatelé tvrdí, že v žádném případě. Ani vegetarián pomazaný česnekem si nemůže být stoprocentně jistý tím, že se s klíštětem nesetká. Jedná se pouze o spekulaci, výsledky ankety, nikoliv o závěr vyplývající z klinických testů. Podobně se to má i s mnoha dalšími mýty o klíšťatech, které se mezi lidmi objevují. Například se traduje, že člověka proti klíštěti ochrání konzumace B-komplexu nebo obecně vitaminů B. Je to pravda? Názory zdravotních expertů se různí.

B-komplex mimo jiné doporučila jako ochranu proti klíšťatům bývalá vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou borreliózu při Státním zdravotním ústavu Dagmar Hulínská. Užívání vitaminů B může podle ní snížit riziko napadení klíštětem například u dětí, které se chystají na dětský tábor. Dítě se méně potí, tudíž tolik nepřitahuje klíšťata. „Klíště cítí krev a přisává se na kůži tam, kde je vlhká a tenčí,“ uvedla Hulínská před několika lety pro magazín Ona Dnes. Tuto větu z úst erudované odbornice dnes využívají v reklamě na B-komplex také někteří výrobci potravinových doplňků.

Jenže například Milan Daniel ze Státního zdravotního ústavu argumentuje tím, že aby se člověk s vysokou pravděpodobností ochránil před klíšťaty, musel by vitaminy B polykat dlouhodobě a ve vysokých dávkách. Nestačí vzít si dvě tabletky těsně před cestou do lesa. V případě intenzivního užívání ale podle Daniela zase hrozí řada vedlejších účinků – od mírných až po ty vážnější. Lidé například mohou začít zapáchat nejenom klíšťatům, ale také sami sobě. V horším případě může předávkování vitaminy B ohrozit zdraví. Daniel uvádí příklad francouzských vojáků, kterým armádní velení před cestou do Alžírska naordinovalo dlouhodobě B-komplex, aby byli chráněni před komáry. Ti na vojáky skutečně nalétávali méně, ale muži v uniformách jeden druhému páchli, a po čase začali mít dokonce problémy s vnímáním a se zrakem.

Podle Daniela se navíc nedá říci, že by pravidelné pojídání B-komplexu snižovalo riziko napadení klíštětem víc než postříkání nohavic a bot běžně dostupným repelentem proti klíšťatům.

 

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...