Nové informace, které astronomové během pozorovaní Europy shromáždili, naznačují, že by v budoucnu pro získání vody z podzemního oceánu na Europě - pokud se na planetě skutečně vyskytuje v kapalné podobě - nebylo nutné prokopávat se tlustým ledovým povrchem měsíce, uvádí NASA na svých webových stránkách.
Pětileté čekání skončilo. Sonda Juno vstoupila na běžnou dráhu kolem Jupiteru |
„Oceán Europy je jedním z nejslibnějších míst ve sluneční soustavě, které by mohlo potenciálně ukrývat život,“ uvedl Geoff Yoder z ředitelství vědeckých misí NASA. „Tyto gejzíry, pokud skutečně existují, by mohly umožnit získat podpovrchový vzorek Europy,“ řekl Yoder.
Astronomové z NASA odhadují, že sloupce vodní páry mohou vystoupat až do výšky dvou stovek kilometrů nad povrchem. Poté se zřejmě rozptylují v podobě deště. Z publikovaných pozorování NASA usuzuje, že se gejzíry objevují nepravidelně, v budoucnu by tak americká agentura chtěla v rámci svých misí některý z gejzírů „ulovit“ a odebrat z něj vzorek podzemní vody, který by blíže odhalil, jaké pod povrchem panují podmínky - a případně, zda by mohly naznačovat existenci života.
Obrovský oceán Europy podle vědeckého konsenzu může obsahovat dvakrát více vody než mají dohromady všechny oceány Země. Je však chráněn velmi tvrdou vrstvou ledu neznámé tloušťky.
