Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Na lodi Ra přes Atlantik

Magazín

  10:11
Slavný norský mořeplavec a etnograf Thor Heyerdahl se celý život snažil potvrdit, že oceán nebyl pro staré civilizace nepřekonatelnou překážkou. Před čtyřiceti lety, 25. května 1969, vyplul na papyrusovém člunu pojmenovaném Ra z Maroka směrem k americkým břehům ve snaze potvrdit, že tisíce let před Kolumbem mohli starověcí mořeplavci přeplout Atlantský oceán a usadit se na pobřeží Ameriky. Tuto možnost dokázal ale až o rok později při expedici Ra II.

Thor Heyerdahl. Proslulý norský dobrodruh a badatel s papyrusovým člunem prokázal, že do Ameriky mohli doplout už starověcí Féničané. foto: ČTK

Rodák z norského Larviku k sobě poprvé přitáhl větší pozornost v roce 1947, kdy chtěl plavbou na voru z balzového dřeva Kon-Tiki dokázat pravost legend o příchodu praotců obyvatel Polynésie z Jižní Ameriky, nikoli z Asie. Loď vyplula z peruánského přístavu Callao 28. dubna 1947 a svou pouť ukončila po asi osmi tisících kilometrech na polynéském útesu Raroia 7. srpna 1947.

Heyerdahlovu hypotézu o jihoamerickém osídlení tichomořských ostrovů ovšem genové rozbory nepotvrdily. Nicméně všechna tajemství se zatím vysvětlit zdaleka nepodařilo: vědci pořád nemají tušení, jak se do Polynésie dostaly už v prehistorii jihoamerické sladké brambory a tykve. 

Později se Heyerdahlova pozornost přenesla k Atlantskému oceánu. Po archeologických objevech v Newfoundlandu, které přinesly důkazy o pobytu Vikingů na severu Ameriky, si položil otázku, zda obdobně dlouhé plavby nemohly podniknout starověké středomořské národy (například Féničané). Materiálem na výrobu jejich lodí byl papyrus (stonky rostliny šáchor), rostoucí v blízkosti Nilu, ale také v Americe. Heyerdahl vyhledal místa, kde i ve 20. století papyrus rostl, i stavitele schopné vyrobit tradiční metodou lodi starověkých plavců.

Bláznovství nebo sebevražda?
„Byl jsem přesvědčen, že staří Egypťané a jejich současníci byli mnohem lepšími námořníky, než se soudí,“ uvedl tehdy v rozhovoru. Skeptici jej ale varovali. Plavba podle nich byla bláznovstvím hraničícím se sebevraždou.

V Egyptě přesto stavitelé zhotovili z papyru, který byl dovezen z Etiopie, patnáctimetrové plavidlo, které dostalo podle egyptského boha Slunce jméno Ra. Loď pak - přesně před čtyřmi desetiletími -vyplula ze starověkého přístavu Safí na atlantském pobřeží Maroka přes Atlantik. Heyerdahlovi bylo tehdy necelých pětapadesát let. Vzbouřený oceán však během plavby poškodil kormidlo lodě. V neustávajících bouřkách se sedmičlenná posádka Heyerdahlova člunu nakonec musela vzdát. Měla za sebou pět tisíc kilometrů.
 
Norský badatel se ale nevzdal. Rok nato mu jihoameričtí indiáni pomohli postavit Ra II, konstruovaný tentokrát jako katamarán.

Plavba, která skončila 12. července 1970 u břehů Barbadosu, trvala sedmapadesát dní a byla dlouhá přes šest tisíc kilometrů.

Heyerdahl tak nakonec prokázal, že bylo možné pradávné spojení mezi „starým“ a „novým“ světem. O obou expedicích vydal knihu a natočil dokumentární film. Nadále podnikal další výpravy, publikoval, přednášel a veřejně bojoval proti drancování přírody. Zemřel v osmasedmdesáti letech 18. dubna 2002 v Itálii.

Autoři: ,

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...