15. června 2010 14:14 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Na Plzeňsku ubývá plazů a obojživelníků, kvůli zběsilému sekání trávy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Žába - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Žába - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

PLZEŇ Za posledních 30 až 40 let se na Plzeňsku snížil výskyt obojživelníků a plazů o 80 až 90 procent. Jde o počty druhů i kusů. Podobná situace nastala u brouků a motýlů. Hlavními důvody jsou nedostatek vody, obrovský stavební boom a "zběsilé" sekání trávy.

"Pro mě je to katastrofa. Byl jsem zvyklý vyběhnout za barák a nachytat si ještěrky, pozorovat je, fotit a pustit. Ale dnes vidět ještěrku obecnou, slepýše nebo čolka je strašně vzácné," řekl ředitel plzeňské zoo Jiří Trávníček. Podobné je to se žábami, kterých bylo na Plzeňsku sedm druhů a dneska ji lze těžko spatřit i v lese.

Hadi ubývají na celém světě
Internetový server BBC minulý týden zveřejnil závěry dlouhodobého výzkumu badatelů, podle něhož ubývají populace hadů na celém světě. Zkoumali 17 hadích populací patřících k osmi druhům. Za několik desítek let se osm sledovaných populací výrazně zmenšilo - některé i o více než 90 procent.

VÍCE ČTĚTE: Na celém světě ubývají hadi. Zatím se neví proč

Pouze jediná vykazovala známky jistého nárůstu. Populace se snižovaly i v chráněných oblastech, takže postupující ztráta životního prostoru pro divokou faunu, která je registrována po celém světě, není podle vědců jedinou příčinou vyhynutí.

Trávníček potvrdil, že jde o globální problém. "Za prvé je strašně málo vody. Na Krkavci (kopec a lesní oblast za Plzní) jsem jako dítě chytal v deseti jezírkách žáby a dnes tam zbylo jedno," uvedl. Vše velmi rychle vysychá, i po dešti je za dva dny extrémní sucho, a obojživelníci se nemohou množit. Plochy jsou navíc zplanýrované, všude stojí silnice, stavby a hlavně haly. Voda se vinou zastavěnosti, tedy asfaltům, betonům a střechám, v krajině neudrží, dodal.

Fanatické sekání trávy
Ředitel dále varoval před až fanatickým sekáním trávy, z něhož pramení vysychání ploch. Louka má být květnatá, má se posekat dvakrát za rok, mají tam vykvést stovky druhů kytek, na něž létají brouci, motýli, které chytají ptáci a žerou je ještěrky, uvedl.

Současný ekosystém luk je podle Trávníčka silně zdevastovaný a sterilní.

Okamžitě vysychají a nic tam nežije. "Strašlivá móda je koupit si super sekačku a pořád sekat, ale pro přírodu je to katastrofa. Vše, co tam zbylo, posekám, zničím a zabiju," dodal. S úbytkem zvířat souvisí degradace flóry.

"Lidem je to ale úplně jedno. Ztrácí se vztah člověka k přírodě. Nemají slepice, kozy, neumí krmit králíky, nesekají kosou," dodal ředitel. Člověk nezná živou přírodu, žije ve virtuálním světě počítačů a televizí, což bude problém do budoucna. Lidé vyrůstající bez vztahu k živé přírodě si údajně klidně řeknou: Zabetonujeme údolí Střely, ať je více vody. Klidně dají 50 miliard na zabetonování zbytku původního Labe, jen aby se zvedla hladina na dolním toku před Drážďany, dodal.

Fotovoltaické elektrárny na loukách a polích nejsou podle něj o levné a ekologické energii. "Jde o spekulační byznys, zalobovaný a dotovaný. Vše co je dotované, je špatně," dodal. Dotuje se sekání luk, a pak se balíky sena hodí ze stráně, protože je nemá kdo sežrat, poznamenal.

Rapidně se zvyšující návštěvnost v plzeňské zoo podle něj nijak nesvědčí o zlepšování stavu. "To je úplně o něčem jiném. Zoo je plná zvířat, restaurací a zábavy a lidé tam jdou relaxovat," vysvětlil.

ČTK
  • 4Diskuse




Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz