Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Názor matky: Afghánec Nabil kouše, jeho táta ne! Kdo se tu bojí imigrantů?

Magazín

  7:00
Za chvíli už to bude tři roky, co náš syn Kryštof žije v Berlíně. Prožil tady půlku svého života. Brzy se vrátíme do Česka a on si s sebou kromě němčiny odveze taky otevřenou hlavu a vzpomínky na kamarády z celého světa: většina jeho spolužáků je z řad imigrantů. V jeho školce je celkem 15 národností a je to dokonce jedna z 5 nejvíc mezinárodních školek v Berlíně.

Ïmigrant - ilustrační foto foto: Reuters

Chodí sem třeba dvouletý Afghánec Nabil. Jeho tatínek dělá v Berlíně taxikáře a pokaždé mi s úsměvem otvírá dveře a pomáhá mi s ekočárkem. Nedávno se mu narodil malý bráška, a přestože Nabil je zlobivec, co občas kouše děti, jeho rodina je milá. Pak je tu malý Syřan Junus, jehož rodiče jsou šťastní, že jsou daleko od války. Je tu Mahlia, holčička z Kamerunu, kterou si chce Kryštof vzít za ženu. Je tu přítulný a roztomilý José z Eritreji, který pořád dospělé objímá. Máme tu akční dvojčata Amani a Alyu ze Súdánu, jejich maminka tu pracuje v nemocnici…. 

Kupodivu nikdo z imigrantů nás tu nechce zabít, ani obrat, ani to nejsou islamisti, jak si Češi často myslí. Právě slovo „imigrant“ je teď soudě podle článků a diskusí v Česku skloňované jako by to to byla nejhorší nadávka. Nechme stranou kvóty a politiku, zaujalo mě však, kolik Čechů nenávidí imigranty z principu. Dozvěděla jsem se, že jsou to „černé huby“, „ať táhnou, odkud přišli“, že jsou „nepřizpůsobivé špíny“, „islamisti“ atd. Je mi z těch názorů úzko tím spíš, že často pocházejí od lidí, kteří nikdy v životě žádného imigranta na vlastní oči neviděli, ale mají v tom jasno…

Veronika Jonášová

Veronika Jonášová je novinářka. Od roku 2003 pracovala v Lidových novinách - především v magazínu Pátek. Poté přešla do České televize, kde působí doteď jako reportérka a moderátorka. Ve volném čase se věnuje psaní a synovi Kryštofovi.

Jsem moc ráda, že můj syn se od malička učí poznávat jiné kultury, potkává se s dětmi různých barev pleti a vyznání. A že v něm nikdy nebude tahle nenávist pramenící z neznalosti. Protože strach Čechů z imigrantů je podle mě strach z neznámého. Dobře to ilustruje historka, která se mi stala nedávno v Praze. „Kam chodíte v Berlíně do kadeřnictví?“ ptala se mě manikérka. „Chodíme do tureckých kadeřnictví, která jsou v Berlíně na každém rohu,“ odpověděla jsem. „Cože, to se nebojíte?! Vždyť Turci jsou přece islamisti!“ dozvěděla jsem se. Musela jsem se smát, ale částečně jsem tak pochopila, proč se tolik Čechů děsí přistěhovalců. Nemají žádné, případně jen velmi zkreslené informace. Manikérka se divila, když jsem jí vysvětlila, že jeden z našich nejlepších přátel je Turek a jako mnozí jiní Turci dokonce ani není věřící (natož pak islamista). A že stejné je to s imigranty obecně.

Noční můra z Berlína: německé (ne)očkování na vlastní kůži

Pro toho, koho už teď napadají fráze o sluníčkových lidech a pravdoláskařích: vím velmi dobře, že otázka není černobílá – ani v našem okolí. Nedaleko naší školky teď policie pozatýkala osazenstvo „muslimského kulturního centra“, v čela s tzv. „emírem z Moabitu“. Bojůvka, která chtěla vyrazit na pomoc Islámskému státu, představuje jen vrcholek ledovce jedinců, skupin a subkultur, kteří opovrhují naší civilizací i námi. Jsem důrazně pro to, aby se imigranti přizpůsobili naší většinové kultuře. Jsem například (a o tom jsem už taky psala) proti šátkům na školách. Vím totiž i od známých, jaké problémy to může způsobit (třeba znám případy, kdy i muslimské děti nenosící šátky jsou kvůli tomu terčem šikany na školách od radikálnějších spolužáků). Například v naší školce jsou náboženské symboly zakázané a funguje to dobře.

Jsem však přesvědčená, že imigranti a jejich rozdílné kultury mohou tu naši jen obohatit. Proč myslíte, že všichni tak milují Berlín? A proč jsou tady tak populární čtvrti jako Neukölln a Kreuzberg plné imigrantů?

Lítali jsme venku a měli svobodu: proč nemůžou žít naše děti jako my?

Nemusíme se bát imigrantů (ostatně většina vůbec nechce do Česka a naše země má opravdu jiné problémy). A taky je třeba vědět, že ne každý imigrant je muslim a ne každý muslim je islamista. Jsem ráda, že můj syn to ví už jako malé dítě. A proto nikdy v životě nikoho s jinou barvou pleti nenazve „černou hubou“ jako mnozí Češi.

Za tenhle článek mne jistě bude čekat sprška nesouhlasných komentářů, ale musela jsem ho napsat. Už jen kvůli Nabilovi, Mahlie, Junusovi a Josému… Už je kvůli těm všem úžasným kamarádům a jejich milým (imigrantským) rodinám, které tu známe. A které obohatily náš život a na které nikdy nezapomeneme.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!