V České republice lékaři každý rok diagnostikují zhruba 700 nádorů mozku vysokého stupně čili hodně zhoubných a 200 gliomů nízkého stupně. Název gliom je odvozen od takzvané glie, což je podpůrný systém nervových buněk.
Primární nádory tvoří třetinu všech nitrolebních nádorů. „Druhá třetina jsou metastatické nádory. A poslední třetinu představují nádory z obalů mozku a z hlavových nervů, které jsou prakticky vždy nezhoubné,“ doplňuje statistiku profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK Ústřední vojenské nemocniceaVšeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jak předcházet nádorům? Do Prahy zavítá roadshow k prevenci rakoviny |
„Vzniku nádorů mozku bohužel neumíme předcházet. Stojí za nimi příčiny genetické a také zevní faktory, kterých bylo diskutováno mnoho, ale žádný nebyl spolehlivě prokázán,“ říká lékař.
Nádor rostoucí v hlavě může mít řadu různých příznaků. Někdy dráždí nervový systém, což se projeví epileptickým záchvatem. Jindy mohou nastat poruchy funkcí a člověku například postupně ochrnuje polovina těla, objevují se poruchy řeči a rozumění řeči, psychické poruchy, poruchy zraku.
„Specifická je tzv. nitrolebeční hypertenze, která se projevuje bolestmi hlavy, nevolností a zvracením, později pak poruchami vědomí,“ říká profesor Beneš a dodává, že se lékaři někdy setkávají i s nádory bez příznaků, které se najdou náhodně při vyšetření hlavy počítačovou tomografií z jiných důvodů, třeba po otřesu mozku.
Operace na prvním místě
O mozkových nádorech se mezi lidmi traduje, že nemívají dobrou prognózu a pacienti v řadě případů nepřežívají delší dobu od stanovení diagnózy. „Prognóza nemocných se zhoubnými nádory mozku samozřejmě závisí na velikosti nádoru a jeho mikroskopické skladbě. Ale na rozdíl od jiných nádorů je také důležité jejich umístění v mozku, neboť ne vždy lze nádor, právě kvůli jeho lokalizaci, léčit nejúčinnější metodou, to jest operací,“ upřesňuje profesor Pavel Šlampa, přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Mozek, latinsky zvaný cerebrumSlouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy. U dospělého člověka váží průměrně 1400 gramů. Je složen především z nervových a gliových buněk. Místa s nahromaděnými těly neuronů představují takzvanou šedou hmotu, místa bohatá na nervová vlákna jsou známa jako bílá hmota. Nervové buňky jsou schopné aktivní nervové činnosti, nepostradatelné jsou však v mozku i buňky gliové, které vyživují a chrání nervovou tkáň. V Česku lékaři každý rok diagnostikují zhruba 700 zhoubných nádorů mozku. První volbou bývá operace. Pokud není možná, přichází na řadu ozařování a/nebo chemoterapie. |
„Nicméně neoperovatelná a malá ložiska mají naději na léčbu radiochirurgickou, tedy s využitím cíleného ozařování vysokými dávkami.“ V České republice jsou stanoveny standardní způsoby léčby mozkových nádorů pod odbornou garancí České onkologické společnosti. Všechna Komplexní onkologická centra – v České republice jich je celkem 13 – musí zajistit léčbu pacientů přesně podle těchto doporučení.
Neurochirurgická operace je vždy na prvním místě. Pokud není možná, nastupuje standardní radioterapie nebo radiochirurgie. Tento obecný postup platí jak pro zhoubná, tak i nezhoubná onemocnění. U zhoubných nádorů se může přidat aplikace chemoterapie, zpravidla současně s ozařováním. Chemoterapie však nebývá tak účinná jako operace či ozařování. „V klinických studiích se zkouší přidat k těmto standardním postupům v případě zhoubných ložisek cílená biologická léčba, výsledky takto kombinované léčby však nejsou zatímvýznamněji lepší,“ uvádí profesor Šlampa.
Zákeřné metastázy
Daleko častější než primární nádorymozku bývají druhotná ložiska – metastázy. Nejvíce do mozku metastazují nádory prsu, plic, trávicího traktu, ledvin a také melanom. „U metastáz máme stejné výsledky jak při léčbě chirurgické, tak při léčbě radiochirurgické, která má tu výhodu, že v jednom sezení je možné léčit i několikmetastáz,“ říká profesor Beneš.
Čeští a australští vědci zjistili, proč mohou buňky tvořit nádory |
Prognóza podle něj nezávisí na samotných metastázách v mozku, ale na chování a aktivitě primárního nádoru. Bohužel jakékoliv metastázy znamenají již pokročilé onemocnění. U nádorů z obalů mozku a jiných nezhoubných nádorů, včetně prvního stupně u gliových nádorů, znamená radikální odstranění vyléčení nemocného. U vyšších stupňů gliových nádorů, tedy u těch více zhoubných, je přes všechnu léčbu prognóza nepříznivá. „Nemocní s nádorem stupně III v průměru přežívají dva roky, nemocní s nejvyšším stupněm IV přežívají rok. A toto se nám, přes ohromný výzkum a zlepšování technologií, zatím nedaří měnit. Samozřejmě jde o průměr, máme i dlouhodobě přežívající nemocné,“ dodává neurochirurg.
Zajišťující metodou po operaci, která má zlikvidovat případné zbytky choroby, ať už mikroskopické, nebo makroskopické, je radioterapie. „Standardní je léčba fotonovými svazky lineárních urychlovačů, jejichž nejmodernější varianty jsou schopné s vysokou přesností zaměřit nádorové ložisko a maximálně šetřit okolní zdravoumozkovou tkáň,“ vysvětluje profesor Šlampa.
Převratné a jakýmkoliv jiným druhem ozařování nepřekonatelné jsou metody radioterapie urychlovačů, takzvané IMRT a VMAT. Jedná se o ozařování modulovaným svazkem záření během krouživého pohybu hlavice ozařovače. Přístroje zaměřují ložisko v trojrozměrném vidění – dokážou si totiž přímo na ozařovacím lůžku urychlovače provést vyšetření počítačovou tomografií. To jiné druhy záření nedokážou.
V poslední době se v některých případech začíná uplatňovat i tzv. protonová léčba, jejíž paprsky jsou přesněji zacílené než u klasického gama záření.
Nerezignujte na léčbu
„Co se týká léčby, výzkumu, novinek, je jich tolik, že se vše už ani nedá sledovat. Doufám, že v tom ohromném množství se najednou objeví něco, co celý náš přístup radikálně změní. Je nám jasné, že dnešní neurochirurgie s radioterapií a chemoterapií není ta cesta, která by znamenala zásadní obrat. Ten musí přijít odjinud. A co se týká boje pacienta s nádorem – já nemocnému nemohu naději dávat, ale tu jeho mu nesmím brát a musím ji podpořit,“ říká profesor Beneš.
Profesor Šlampa pacienty s mozkovými nádory povzbuzuje: „Za svou dlouholetou praxi jsem už viděl více případů nemocných se zhoubnými nádory, kterým se nedávala žádná šance k vyléčení. Přesto došlo k vymizení choroby. To platí i pro nemocné s mozkovými nádory,“ říká.
„Je-li stav pacienta takový, že může absolvovat standardní léčbu, rozhodně ji doporučuji. Řada klinických studií popisuje dlouhodobé přežití pacientů i u nejzhoubnější varianty nádorů mozku – glioblastomu – po operaci s následnou radioterapií a chemoterapií.“
