Máte melanom. Takovou větu od lékaře letos uslyší více než dva a půl tisíce lidí. S melanomem v zemi žije skoro třicet tisíc lidí. Většina z nich má štěstí, na tenhle kožní nádor už se neumírá tolik jako dřív. Zlepšují se možnosti léčby, navíc se lidé díky povědomí o nemoci naučili chodit k lékaři na preventivní kontroly nebo když se jejich mateřská znaménka začnou měnit. Přesto ročně kvůli melanomu umírají skoro čtyři stovky lidí.
Za 90 procent případů rakoviny kůže může špatná ochrana před sluncem |
„Rakovina kůže představuje největší skupinu nádorových onemocnění v České republice. K nejzákeřnějším typům patří melanom, u kterého je alarmující zejména nárůst nových případů. Ohroženy jsou převážně dvě skupiny populace: mladé ženy kolem osmadvacátého roku a muži po padesátce,“ říká docentka Monika Arenbergerová z kožní kliniky pražské nemocnice na Vinohradech.
Zatímco u mužů jde podle ní především o„lajdáky“, kteří nikdy nepoužívají ochranné krémy a nechodí na preventivní prohlídky,u mladých žen jde o součet přílišného opalování a návštěv solárií. „Sluneční paprsky představují pro naši kůži riziko předčasného stárnutí, vzniku vrásek, pigmentových skvrn i zdravotních komplikací v podobě kožní rakoviny,“ upozorňuje lékařka, která chápe, že si lidé léto bez sluníčka představit neumí.
Mažte se i ve městě
Rozhodně však podle ní má smysl používat ochranné krémy, a to nejen na dovolené u moře. Tam se lidé mažou, i když někdy ne dostatečně, ale při dovolené v Česku nebo třeba při cestě do práce je to nenapadne. Ale mělo by.
Chcete-li mít klid, měli byste chodit na preventivní prohlídky a nečekat, zda se náhodou vaše znaménka nezačnou měnit. Mezi vyloženě rizikové faktory patří: zvětšování znaménka co do plochy, změna barvy (černá barva nebo přítomnost více odstínů), vyvýšení nad úroveň kůže, rizikem je také to, když má znaménko více než pět milimetrů v průměru. Zpozornět byste měli, pokud se objeví také krvácení, svědění, stroupek. K lékaři by vás měl přivést i vřídek, který se nehojí déle než tři měsíce, nebo nově vzniklé pigmentové znaménko, které se objevilo po pětatřicátém roce věku.
Kam na vyšetření
Znaménka vám může zkontrolovat každý kožní lékař, a to na pojišťovnu. „Přesnost vyšetření bez použití optického přístroje se u zkušeného dermatologa pohybuje kolem 75 procent. Preciznost se zvýší za použití ručního nebo digitálního dermatoskopu,“ konstatuje docentka Arenbergerová. Dermatoskop je vlastně optická lupa, která umožňuje rozeznat hlubší charakteristické struktury.
Na ochranu kůže před sluncem je potřeba myslet i ve městě |
Pokud se melanom potvrdí, čeká pacienta léčba – základem je odstranění znaménka. Není třeba se bát, že tím se situace zhorší, to je mýtus. „Terapeutickou výzvu však představuje pokročilý typ melanomu, kdy se objeví dceřiná ložiska, která již kvůli velikosti nebo rozsahu není možné chirurgicky zlikvidovat,“ popisuje Monika Arenbergerová.
Už pět let se používají i dva nové léčebné směry. První je cílená léčba zaměřená na konkrétní strukturu v buňce, která nese určitou genetickou změnu. Druhý pak je podpoření protinádorové imunity s tím, že se zachovává správná funkce imunitního systému, která je nutná pro udržení normální obranyschopnosti organismu.
Častější než melanom
Lidé se bojí hlavně melanomu, s měnícím se mateřským znaménkem snad k lékaři zajdou. Ale jak uhlídat další zhoubné nádory spinaliom či bazaliom?
„Ve svých počínajících fázích vypadají nenápadně. Bývá to červená, drsná nebo lesklá skvrna na místě, kam nejčastěji dopadá sluneční svit – obličej, dekolt, ruce. Často ji dříve zaregistrujete pohmatem než pohledem,“ vysvětluje Monika Arenbergerová. V průběhu času, někdy to trvá roky, se začne zvětšovat, olupovat a při nešetrném zacházení krvácet. Tyto dva typy kožních nádorů jsou častější než melanom, podle britských odhadů v roce 2020 každý třetí člověk ve věku nad 65 let onemocní jedním typem tohoto nádoru.
O tom, zda člověk bude patřit k postiženým, se rozhoduje už v dětství. Úplně bez slunce to samozřejmě nejde, už proto, že napomáhá při tvorbě vitaminu D v kůži. Dětská kůže je však tenčí než kůže dospělých. Množství a závažnost spálené kůže v dětství navíc rozhodují o pozdějším stupni rizika rozvoje rakoviny kůže.
Kojenci do jednoho roku věku by se na přímé slunce neměli dostat vůbec, děti od prvních narozenin na něj mohou, ale vhodně oblečeny a s namazanou pokožkou. Ani děti, ani dospělí by se neměli vystavovat paprskům v době od 11 do 16 hodin, ultrafialové záření tehdy dosahuje svého maxima.
