Rakoviny prsu sice stále přibývá, ale na druhé straně klesá úmrtnost, hodnotí současný stav docentka Petra Tesařová z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Nádory se nám totiž daří dříve odhalovat, a tím i úspěšněji léčit,“ vysvětluje. Naději mají dnes i ženy, jejichž situace byla ještě donedávna považována za beznadějnou.
Čeští vědci vyvinuli průlomový lék proti agresivní formě rakoviny prsu |
Nedávno se dokonce českým vědcům podařilo objevit látku, která by v budoucnosti mohla zničit nejagresivnější buňky rakoviny prsu. Výzkumníciz Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v půli ledna oznámili, že po čtyřletém výzkumu se jim v laboratorních podmínkách podařilo vyvinout látku MitoTam. Ta působí na buněčná tělíska zvaná mitochondrie, která v buňce fungují jako „elektrárny“. Nová látka vmitochondriích rakovinných buněk vyvolá produkci toxických kyslíkových radikálů, které ve výsledku spouští kaskádu dějů vedoucích k řízené smrti buňky, takzvané apoptóze.
„Prozatím jsme uměli nádorové buňky pouze rozbíjet, což představovalo obrovskou zátěž pro organismus,“ říká docentka Tesařová. „Látka MitoTam je výjimečná v tom, že dokáže s největší pravděpodobností tyto buňky přimět k tomu, aby spáchaly sebevraždu.“ Pokud se vlastnosti této látky v průběhu třífázové studie potvrdí i u nemocných lidí, mohl by tento lék znamenat zásadní zlom v léčbě těžce nemocných pacientek. Na skutečný lék si však budeme muset ještě počkat minimálně pět až deset let.
Na metastázy s gama nožem
Sedm tisíc žen se u nás každoročně dozví, žemá rakovinu prsu. Počet nových pacientek stále stoupá, nedávno ještě statistiky hovořily „jen“ o šesti tisících nových případů ročně. Lékařům se však už i se současnými možnostmi podařilo proti minulým letům snížit úmrtnost asi o pět procent. A to nejen díky mamografickému screeningu, ale i díky účinnější léčbě.
„Ještě před dvaceti letyměly například ženy s karcinomem prsu, z něhož již vznikla dceřiná ložiska v těle (metastázy), jen malou šanci na přežití,“ uvádí docentka Tesařová. „Dnes díky moderním terapiím a novým léčebným postupům se z jejich nádorového onemocnění stává mnohdy chronická nemoc, podobná jako je cukrovka.“
Řada dívek by při hrozbě rakoviny postupovala jako Angelina Jolie |
Dokonce ani nejnebezpečnější metastázyvmozku dnes už nemusí znamenat rozsudek smrti. Fantastickým pomocníkem je v tomto případě Leksellův gama nůž v pražské Nemocnici Na Homolce, který dovede velmi efektivně svým zářením vypálit nádorové ložisko.
V souboji s metastázami se v poslední době u pacientek s hormonálně podmíněným karcinomem prsu velmi osvědčuje také kombinace hormonální terapie a cílené biologické léčby. Pokud žena dostane hned na začátku tento léčebný „koktejl“, nemusí už mnohdy podstupovat dokonce ani chemoterapii. Efekt této kombinované léčby je podle studií velmi dobrý a s největší pravděpodobností by se nejmodernější biologické léky měly brzy objevit i u nás.
Pohybem proti nádoru
Další změnu k lepšímu by měla přinést i generační výměna. Mladší ženy mají totiž podle průzkumů ke svému zdraví aktivnější přístup než ty dříve narozené. Předpokládá se proto, že budou chodit důsledněji nejen na preventivní prohlídky, ale i daleko víc přemýšlet o rizikových faktorech, které jsou už dnes docela dobře zmapované. Zdaleka k nim přitom nepatří jen genetické dispozice.
„Obrovskou roli v riziku vzniku karcinomu prsu hraje obezita, zejména u pacientek po menopauze,“ upozorňuje docentka Tesařová. „V tukové tkáni se totiž vytvářejí pohlavní hormony, a pokud je žena obézní, pak má zároveň i vyšší hormonální hladinu, než by vzhledem ke svému věku měla mít.“
Řada studií upozorňuje také na to, že zvýšené riziko karcinomu prsumůže souviset i s nedostatečnou pohybovou aktivitou v tomto období. Rozhodující přitom není ani tak stupeň obezity, ale spíše procento tuku v organismu. Před časem sledovali například odborníci dvě skupiny pacientek s karcinomem prsu. V první byly ženy, které chodily na pravidelné procházky se svým psem, ve druhé ty, jež měly pohybu nedostatek. Ukázalo se, že majitelky domácích mazlíčků měly mnohem lepší životní prognózu než ty druhé. Je tedy patrné, že pohyb a udržování fyzické kondice hrají roli nejen v prevenci karcinomu prsu, ale mohou výrazně ovlivnit dokonce i úspěšnost terapie. Zato k významným rizikovým faktorům tradičně patří alkohol a cigarety.
Hormony ke zvážení
Zvýšené riziko karcinomu prsu však především hrozí ženám s příliš vysokou hladinou estrogenu v krvi. Zmíněný ženský pohlavní hormon dokáže totiž urychlovat růst nejen zdravých, ale i nádorových buněk.
„Hladinu estrogenu výrazně ovlivňují nejrůznější hormonální manipulace,“ uvádí docentka Tesařová. „A to zejména hormonální substituční léčba, která zvyšuje riziko karcinomu prsu dvoj- až trojnásobně.“ Tyto pacientky by proto měly jednou ročně docházet na mamografické kontroly.
Určité riziko je ale nejspíš spojeno i s užíváním hormonální antikoncepce. Pacientky, které mají ke karcinomu prsu genetické dispozice, by proto její užívání měly vždy pečlivě zvážit. Stejně tak jako ženy, které podstupují hormonální manipulaci před umělým oplodněním.
Pacientkám s karcinomem prsu lékaři odeberou tkáň, aby zjistili biologickou povahu nádoru. Nádorové buňky u žen s hormonálně podmíněným nádorem prsu obsahují estrogenové receptory, které citlivě reagují na přítomnost estrogenu v těle. A právě těchto žen je mezi pacientkami nejvíc.
„Z celkového počtu pacientek je asi 70 procent estrogen pozitivních,“ říká doktor Ondřej Gojiš, který za výzkumvoblasti karcinomu prsu získal před třemi lety prestižní vědecké ocenění Česká hlava. „Na většinu z nich velice dobře zabírá hormonální terapie, asi u deseti procent žen však selhávala.“ Proč tomu tak je, zjišťovali během výzkumu, který probíhal v letech 2008–2012 odborníci zOnkologické kliniky londýnské Imperial College právě v době, kdy zde byl doktor Gojiš na stáži. Spolu s londýnskými lékaři se mu podařilo zjistit, že o účinnosti léčby rozhodují dvě skupiny proteinů obsažených v nádorových buňkách.
Ukázalo se, že tyto látky bílkovinné povahy dokážou ovlivnit nejen chování estrogenového receptoru, ale i účinnost podávaného léku. Teorii potvrdily nejen laboratorní testy, ale i ojedinělý výzkum v praxi na nádorových buňkách získaných od 2700 onkologicky nemocných žen. Za svůj objev tehdy získali Cenu Evropské onkologické společnosti a Evropské onko-chirurgické společnosti. Aotevřely tak cestu k hledání dalších léčebných postupů.
