5. března 2010 10:15 Lidovky.cz > Relax > Vztahy

Nahoru, dolu. Vývoj dítěte není žádná matematika

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Dítě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dítě | foto: Shutterstock

Jak spí vaše dítě? Budí se taky v noci? Odkdy se vyspíme? Od roku, od dvou? Cože, až od 3 let?!

To je výčet nejčastějších otázek, které probíráme mezi maminkami. Je pravda, že mne hodně lidí varovalo už před porodem, že se prostě nevyspím. A já jsem tomu (jako mnoha rodičovským radám) nevěnovala pozornost. Myslela jsem, že to přehání. Zní to neuvěřitelně, ale je to už necelých osm měsíců, co jsem se nevyspala celou noc. Přesně tolik je mému synovi.

Spánek je věda. Tak jsem nazvala jeden ze svých deníčků. Popisovala jsem v něm, jak jsem ve třetím měsíci učila spát synka v postýlce. Doteď mi píší lidé maily a ptají se mne, jakou zázračnou metodu jsem použila a zda stále funguje. Jejich děti prý totiž často v noci nespí.

Přiznám se, že jsem na tom v osmém měsíci věku dítěte opět stejně. Metoda totiž funguje zřejmě buď u hodných dětí, nebo u drsných matek, které dodržují za každou cenu pravidlo nebrat dítě z postýlky. To si pak zvykne a spí. Zní to jednoduše, jenže v praxi to moc nefunguje.

To máte třeba cestování. Změna prostředí dítě znovu rozhodí. Nebo nemoc, to pak jde všechno stranou. A malý tvor je navíc dost vychytralý a na nové pořádky si zvykne velmi rychle. Ke starým tvrdě vydobytým pravidlům (spaní v postýlce ve stejný čas) se nechce vracet. A taky využívá všech stále fikanějších způsobů, jak vám to dát najevo.

Můj chlapec například dělá to, že se po uložení do postýlky vzteká, řve a pláče ve stoje. Zvlášť pláč ve stoje je jeho specialita poslední dva týdny, co se naučil stát. Kámen by se nad ním ustrnul. A tak jsem polevovala a ustupovala až jsme se dostali do stádia o několik měsíců nazpět. Je to docela frustrující, že osmiměsíční děťátko spí hůře než třeba ve čtyřech měsících. Člověk si říká, že logické přeci je, že dítě čím je starší, tím je vyspělejší a tím je s ním v tomto směru méně problémů. Uvědomila jsem si, že vývoj dítěte není matematika, nejde na něj aplikovat přímou úměru. Prostě to není tak, že čím je drobek starší, tím je to s ním jednodušší.

A tak mne zajímá, kdy se konečně dočkám toho luxusu, že dítě uložím do postýlky a to klidné hezky usne a probudí se třeba až za krásných osm hodin. Tahle představa je zatím z kategorie snů. A až se to stane, tak to snad i oslavím. Jediné co mne uklidňuje je, že je na tom mnoho matek stejně. Všechny děti se i v tomhle věku často v noci budí, takže snad to není tak, že mám doma superzlobra.

Alespoň v něčem jde jasně vývoj mého chlapečku kupředu a k lepšímu. Nedávno mne velmi potěšil. Asi věděl, že je ten pravý čas. Byla jsem po další probdělé noci rozmrzelá a naštvaná. Synek měl navíc zřejmě z nekonečného čekání na první zub špatnou náladu, neustále fňukal a odmítal se sám byť na vteřinku zabavit. Do toho jsem s ním tak bojovala, když prskal mou domácí namixovanou mrkev, že jsme od ní byli oba dva zamazaní od hlavy až k patě a já si nevypratelný flekem zničila další z mých triček. Byla jsem na něj už naštvaná, když v tom se na mně najednou zadíval a pusou celou od mrkve začal odříkávat mama, mama! A zřejmě ho to bavilo, protože mu to k mé radosti vydrželo po zbytek dne. Vím, že to nic neznamenalo, že vůbec neví, co to mamama je... Taky si to trochu pokazil, když druhý den pobrukoval baba baba… Ale stejně mi udělal obrovskou radost. Pro mě to zní jak rajská hudba. Prozatím vše odpuštěno.

O autorce

Veronika Švihelová je novinářka. Od roku 2003 pracovala v Lidových novinách - především v magazínu Pátek. Poslední tři roky působí jako reportérka kulturní redakce ČT. Od června 2009 je na mateřské se synem Kryštofem.

Kontakt: veronika.svihelova@seznam.cz

Veronika Švihelová
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz