OBRAZEM: Raketa se ‘sluneční sondou’ odstartovala, vydrží v teplotě 1370 stupňů

Sonda má vnést nové světlo do poznatků o Slunci, měření elektrických a magnetických polí a má také fotografovat sluneční atmosféru. Nese přístroje, které mají být schopny zaznamenat detaily nezachytitelné z větší vzdálenosti. Je chráněná obalem, který jí umožní obstát i v teplotě kolem 1370 stupňů Celsia.

Sondu do kosmu vynesla raketa Delta IV Heavy, jejíž vzlet byl viditelný z mnohakilometrové vzdálenosti. Sonda je pojmenovaná po americkém astrofyzikovi Eugenu Parkerovi, který v 50. letech správně předpověděl existenci solárního větru. NASA podle médií poprvé pro název sondy použil jméno dosud žijícího vědce. Navzdory časné ranní hodině start na místě sledovalo několik tisíc diváků, mezi nimiž byl také jedenadevadesátiletý Parker a jeho rodina.

 „Jediné, co mohu říci, je ‚tak a je to‘. Příštích několik let se budeme učit,“ řekl vědec ke startu. „Musím přejít od kousání nehtů při startu k přemýšlení o všech těch zajímavých věcech, které stále nevím a které, jak předpokládám, se vyjasní v příštích pěti, šesti nebo sedmi letech,“ dodal v rozhovoru s televizí NASA.

Náklady přesáhly 30 miliard korun

„Jsem rád, že tady mohu být s ním. Této misi žádné jiné jméno nepřísluší,“ řekl šéf vědecké mise NASA Thomas Zurbuchen. Jak píše agentura AP, ze Země k Slunci je to 150 milionů kilometrů a sonda, která dosáhne rychlosti 690 000 kilometrů za hodinu, se dostane do vzdálenosti činící čtyři procenta této vzdálenosti. Bude tedy sedmkrát blíže než předchozí vesmírná loď Helios 2 vyslaná ke Slunci roku 1976. 

Vědecká pracovnice Nicola Foxová z Univerzity Johnse Hopkinse při startu sondě popřála: „Leť holčičko, leť!! a dotkni se Slunce“. Původně byl start ohlášen na sobotu, ale musel být několikrát odložen a nakonec se odpočet zastavil minutu a 55 sekund před startem. Odklad byl způsoben senzorem, který hlídá tlak helia. V neděli bylo pro start vymezeno okénko 65 minut. Mise Parker Solar Probe, jejíž náklady dosáhly 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy Kč), má už týdenní zpoždění. 

Za to prý rovněž mohly problémy s raketou. Sonda o hmotnosti téměř 700 kilogramů využije i gravitaci planety Venuše. Je opatřena ochrannou vrstvou schopnou absorbovat žár a udržet uvnitř sondy teplotu na 29 stupních Celsia. Sonda má uskutečnit 24 obletů a konec její mise je naplánován na rok 2025. Největšího přiblížení dosáhne v závěru roku 2024, kdy se dostane na vzdálenost 6,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Slunci nejbližší planeta Merkur obíhá kolem naší hvězdy ve vzdálenosti bezmála 58 milionů kilometrů.