1. listopadu 2008 14:05 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

„Národ sobě.“ Na Manhattanu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 47Diskuse
Slavnostní otevření České národní budovy na Manhattanu  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Slavnostní otevření České národní budovy na Manhattanu | foto: Ondřej Němec, Lidové noviny

NEW YORK Miloš Forman si nedávno posteskl, že s demolicí domu Antonína Dvořáka zmizela z Manhattanu česká kultura a historie. Nyní může nejen slavný filmař, ale i tisíce dalších Čechoameričanů pocítit úlevu. Za účasti českých politických špiček totiž byla ve čtvrtek na Třiasedmdesáté ulici mezi První a Druhou Avenue po mnoha letech znovu otevřena Česká národní budova.

Neorenesanční noblesní dům je pro zdejší Čechoameričany nejen velkolepým návratem české kultury do srdce New Yorku, ale i důvodem k melancholickému přemítání. Mnozí tu totiž v Americe začínali svou často dobrodružnou cestu za americkým snem.

„Je to nádherná stavba, už to přitom vypadalo, že česká kultura vyhasne,“ říká viditelně dojatý Milan Fryscak, profesor slavistiky na Newyorské univerzitě.

„Jen to trvalo trochu dlouho,“ připomene vleklou rekonstrukci domu, jehož rozpočet se z původních tří set padesáti milionů korun vyšplhal na závratných sedm set čtyřicet šest milionů.

Vleklá oprava domu znamenala pro Čunka „těžké chvíle“ Místopředseda vlády Jiří Čunek problémy na pódiu okomentuje slovy jako „nedokonalost“ a „těžké chvíle“. Pro přítomné Čechy je ale nejdůležitější fakt, že je budova opět v provozu. Tak jako pro profesora Fryscaka. Podstatná část zdejší historie je totiž spjata s jeho vlastním životem a s jeho zálibou ve studiu českých reálií.

„Češi tu kdysi rozjeli výrobu doutníků, nebyl to ale dobrý byznys, a proto museli odsud začít pomalu odcházet,“ vzpomene si například na období třicátých let. Připomene, že na přelomu devatenáctého a dvacátého století tu žilo na čtyřicet tisíc Čechů.

Ti se v roce 1896 rozhodli, že se již nechtějí scházet jen v kostelech, sklepech či si vyhrazovat stůl v restauraci, a rozhodli se postavit dům, kde by dále udržovali českou kulturu. Peníze na stavbu přitom vybrali mezi sebou.

Historii domu i celé Ameriky ostatně připomene vtipné scénické minidivadelní představení bratří Cabanů, které celý slavnostní večer odstartuje.

Na pódiu hlavního sálu, nad nímž se skví nápis „Národ sobě“, divadelníci za pomoci malých modelů, kamery a efektních triků představí dějiny domu i celé Ameriky. Zhruba dvě stovky hostů rozesměje jejich ztvárnění indiánů postavou Vinettoua. Připomenou i gangsterské doby města nebo období hippies.

Všechno končí osmdesátými lety minulého století, kdy chátrající budově hrozila i demolice. K té naštěstí nedošlo, k velké radosti především starší generace nynějších Čechoameričanů, kteří cítí pouto se svými předky.

Slavnostní otevření dokonce přivábí i Josefa Mašína, který se jinak české komunitě většinou vyhýbá. „Já jsem si tady kdysi dával pivko,“ prohodí.

Typicky česká kuchyně
I restaurace s typicky českou kuchyní a točeným pivem by měla být součástí České národní budovy. I to možná přitáhne nynější generaci Čechů, kteří podobně jako jejich krajané před sto lety Manhattan v posledních letech opustili.

Životní náklady jsou tu totiž extrémně vysoké, Češi proto volí jiné čtvrti New Yorku, jako je například Queens. Oblast kolem Národní budovy by tak mohla nyní oprášit kdysi známé jméno „Malá Bohemia“.

Eduard Freisler (dopisovatel LN v USA)
  • 47Diskuse