Výskyt osteoporózy v evropských zemích se dost podstatně liší, proč tomu tak je, ale zatím nikdo přesně neví. Česká republika se v současné době nachází v horní třetině pomyslného žebříčku. „Některé důvody tohoto stavu známe,“ říká profesor Vladimír Palička, předseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu České lékařské společnosti J. E. Purkyně a vedoucí osteologického centra v Hradci Králové. „Především je to malá tělesná aktivita, nezdravý způsob života včetně kouření a nedostatečné zásobení vitaminem D.“
Problém se dlouho skrývá
Ještě závažnější a alarmující je ale podle jeho slov to, že máme jednu z nejvyšších „podléčeností“ v Evropě. Jinak řečeno jen malé procento nemocných dostává odpovídající péči a léčbu. Souvisí to především s tím, že tato nemoc dost často dlouho nebolí ani se nijak neprojevuje. Upozorní na sebe až ve chvíli, kdy je kost už výrazně poškozená a zlomí se i při sebemenším úrazu.
Pacienti mnohdy prodělají opakovaně zlomeniny předloktí či obratle, aniž by měli tušení o tom, že souvisejí s řídnutím kostí. Zlomenina se „vyléčí“ operativně, zasádruje či jinak zafixuje, ale choroba, která ji způsobila, pokračuje dál.