Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Studená sprcha z Marsu. Robot Curiosity nic zvláštního neobjevil

Napjaté očekávání "dějinného objevu", na který údajně na Marsu narazilo vozítko Curiosity plnilo média. Vědecký šéf mise John Grotzinger, se novinářům svěřil s očekáváním objevu, který "zatřese zeměkoulí". Podle dalšího z vedoucích projektu Guye Webstera však Curiosity nic zásadního neobjevilo a Grotzinger se pouze nechal unést kvalitou vzorků.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

A. Podšer

24. 11. 2012 13:52
člověk je obdařen pudem

rozkrývat neznámo, to ale neznamená, že by tato vlastnost měla platit univerzálně; kde je napsáno, že vesmír má smysl pouze tehdy, když připustí spontánním procesem organizovat hmotu až po takový stupeň komplikovanosti, že vznikne forma, která se projevuje právě jako člověk - hledá kořeny všeho, pátrá po smyslu vesmíru, smyslu vlastní existence; vesmír by tu totiž byl i bez těchto otázek, byl by tu i bez jakéhokoliv pozorovatele, ať už je to ten, který se nad ním zamyslí (člověk) nebo ten, který na něj jen zírá (žába); navíc "vzhled" vesmíru je pevně spjat s designem senzorů pozorovatele, které se vyvíjejí unikátně v závislosti na povaze místních podmínek, a dále na způsobu dalšího zpracování zachycené informace a její projekce do něčeho, čemu se říká svět okolo nás; nedokonalost našich senzorů potvrzujeme konstruováním dalších a dalších přístrojů schopných zachytit více než jen uzoučký úsek z celé škály elektromagnetických vln, naopak svět, jaký náš intelekt projektuje, považujeme za jediný správný a očekáváme, že tak jak ho vnímáme a popisujeme my, musí být vnímán a popisován napříč vesmírem; pošetilost takto postulovaného si v nejmenším nepřipouštíme;

0 0
možnosti

A. Podšer

24. 11. 2012 13:54
živá hmota na zemi

se svou stavbou vymyká naprosto všemu, co lze ve vesmíru nebo v blízkém okolí spatřit; zatímco ve vesmíru vidíme hmotu ve formě prvků či jednoduchých anorganických sloučenin coby chemicky prostých pozůstatků explozí hvězd předchozích generací, zde na zemi již na úrovni jediné živé buňky nabyla hmota podobu takřka nekonstruovatelné entity nesyntetizovatelného složení; jako by život ani nemohl být produktem tohoto vesmíru; při bližším zkoumání lze ovšem vesmíru přiznat jakýsi konstrukční plán, tedy cestu směrem k nám; proměna vodíku na jiné prvky, jejich vzájemné slučování v jednoduché anorganické či organické sloučeniny, aby ty prvé shlukováním a kondenzací vytvořily pevné zázemí pro řetězení a spontánní tvorbu variací těch druhých; a právě hledání tenké hranice a okamžiku, kdy neživá hmota přestala být neživou, a zpřesněný popis podmínek, za jakých k tomu došlo, považuji za mnohem závažnější a důležitější pro sebeuvědomění člověka; a možná i pro jeho představu o tom, jak si vesmír z hlediska potenciálního zaplnění živou hmotou vede či nevede;

0 0
možnosti

j. kříž

23. 11. 2012 20:46
máme pozoruhodně pevné logické teorie o evoluci vesmíru

velký třesk chvilku nějaká kvarková polívka první atomy hmota antihmota zbytek vodíku hvězdy galaxie planety. Se životem je to podobné buňka bakterie stromatolity červy ryby žáby ještěrky savci lidi a chytrý lidi. obě teorie mají jedno společné nemáme ani tušení jak to začalo proč to začalo a jak dlouho začátek trval s obrovskými náklady se tyto věci snažíme zodpovědět a cestou se ukazují nová fakta která naše pevné teorie zpochybňují a v tomto stádiu poznávání je celkem legitimní myslet si že to bylo zažehnuto nějakou vyšší entitou že se nad vším vznáší aura nějakého nehmotného řádu věcí který se pošetile snažíme chápat

0 0
možnosti

A. Podšer

23. 11. 2012 18:54
když na marsu

objevíme stopy života, bude to dál znamenat pouze to, co už víme - život se vyskytuje v konkrétní nanoskopické oblasti vesmíru poblíž jedné hvězdy na okraji nezajímavé galaxie; když jeho esence najdeme na kometě, asteroidu nebo na měsíci některé z dalších planet, stále bude platit totéž, stále se jedná o sféru té samé hvězdy; všichni, kdo věří v jedinečnost života zde na zemi, si můžou oddechnout, neboť jeho nález kdekoliv v rámci sluneční soustavy není nic, co by mělo jejich vírou otřást; ti ostatní si po vystřízlivění uvědomí, že život objevili zase jen u nás doma a že z pohledu astrobiologie a jejích ctižádostivých cílů přešlapují stále na stejném místě;

oblast prostoru o nepatrně významnější než nanoskopickou zkoumá v současnosti teleskop kepler; jeho aparatura monitoruje změnu jasu hvězd vyvolanou průchodem planety před hvězdou při protnutí pomyslné spojnice hvězda-teleskop; hodně záleží na štěstí, orbita planety musí mít potřebný úhel, aby se hvězda vůbec ocitla v zákrytu, tedy tímto průzkumem se nedozvíme, kolik hvězd s planetami je přehlédnuto; kepler pátrá po přítomnosti planet, nikoliv života; následná analýza vyhodnocuje typ planety, vylučuje nevhodné pro existenci života a planety s podobnými parametry jako má země se zařadí do seznamu planet životu přátelsky nakloněných; zatím jich moc není; můžou to být planety přátelské jako merkur, venuše nebo mars nebo větší varianty měsíců saturnu či jupiteru; astrobiologové si tedy mají čím lámat hlavu; anglická verze wikipedie poznamenává, že tento projekt není drahý; já jim to věřím a proti teleskopu nic nenamítám

0 0
možnosti

j. kříž

23. 11. 2012 17:52
pan Hawking zastává názor že bychom o sobě

neměli příliš dávat vědět pro americké indiány také nebyl příchod evropanů zrovna šťastnou událostí 100 let dáváme radiovou aktivitou vesmíru signál že se tu něco děje. Mars a některé měsíce v soustavě jsou dobří kandidáti na to aby hostili velmi jednoduché formy na úrovni bakterii objev stop života mimo zemi v naší soustavě by byl nesmírně významný právě s ohledem na vesmír jako celek a život v něm a o to se tu hraje to je otázka která všechny zajímá

0 0
možnosti

V. Vincour

29. 11. 2012 16:21
Re: pan Hawking zastává názor že bychom o sobě

Nekde jsem cet, ze v ramci vesmiru aspirujeme na jednu z nejstarsich moznych civilizaci. Pak by to nase davani vedet smysl davalo. Furt je moznost, ze jsme prvni.

0 0
možnosti

D. Stirský

23. 11. 2012 12:22
Já si myslím,

že nebyl-li by život na jiných vesmírných tělesech (měsíce, planety), pak by vše ztrácelo smysl. Má filosofie je tato: v lidském životě jsou důležité tyto dvě věci 1) poznání, resp. poznávání, vzdělávání se 2) to, jak se chovám ke svým bližním. Pokud by v obrovitém vesmíru byly pouze miliardy a miliardy a miliardy "geoidů" bez života, pak by mně unikal smysl všeho. Jsme soběstřední. Když už nyní víme, že ani naše Galaxie není ničím výjimečným v rámci vesmíru, pak lpíme alespoň na výjimečnosti života na naší planetě.     

0 0
možnosti

J. Klimecký

23. 11. 2012 13:17
Re: Já si myslím,

Ale prdlajs, nikdo netrva na vyjimecnosti zivota na planete. Je to presne naopak. Astrobiologie se bourlive rozviji, stejne jako se bourlive rozviji studovani exoplanet. Dychtive hledame zivot mimo Zemi. Kdybychom byli sebestredni, tak teleskopy a dalekohledy nemirime vzhuru. Jen proste prijmete fakt, ze veda zkouma realne, nikoli vysnene objekty a pouziva kritickou metodu. Nikdo netvrdi, ze mimo Zemi neexistuje zivot. Vedci pouze tvrdi, ze ho zatim nenasli. A neni ho snadne najit. Vzhledem k rozmerum vesmiru. A ze by nas tu navstevovali mimozemstani takovym sradnovnim zpusobem, jak zatim fantasmagoriste naznacuji, to je silene. Pry delaji i kruhy v obili. Jasne, leti chudaci desitky tisic let ve sve rakete k nejake nezname hvezde, stoji je to milardy jejich mimozemskych dolaru, na te rakete se vystridaji generace ufounu, nez doleti sem, pak tu konecne dorazi, udelaji kruhy v obili a leti zas tisice let zpatky, kde pak po pristani uz maji jinou civilizaci a ani na jejich planete uz nebudou vedet, kdo je poslal, kam je posla  a proc je poslal... :-)  Mne to vazne nebavi. Neni fakt lepsi studovat fakta? Neni lepsi to delat vedeckou metodou, tzn. prohledavat Keplerem hvezdy slunecni velikosti ve zkoumatelne vzdalenosti a u nich hledat terestricke planety? Tohle ma aspon nejaky smysl. Prece nemuzete po vedcich chtit, aby se vykaslali na vedecke postupy a ridili se chaoticky jen intuici, fantazii. Musi v to byt nejaky system a rad. Musi mit vedec zdravou skepsi a mit nastudovana zakladni fakta a komunikovat s vedeckou obci. Musi se vystupy nejdrive zverejnovat ve vedeckych casopisech, po dostatecnem prokazani pak i v ucebnicich. Jakmile vedu zacnete rozmelovat, totalne ji znehodnotite. V tom je jeji poklad, ze je aspon jakztakz spolehliva. Na sarlatany se spolehnout nemuzete uz vubec. Budte rad, ze jsou vedci opatrni, precizni, dukladni a poctivi ve svem badani.

0 0
možnosti

E. Hagara

23. 11. 2012 12:15
Tak Curiosity nepotěšil Jyrku

Ten chtěl hlasovat i s Marťany.

0 0
možnosti

M. Procházka

23. 11. 2012 10:34
nejdřív sauna, potom sprcha

Vždycky byl nadšený a vždycky také bude. . . . Tam mají na taková prohlášení jednoho člověka, který víří mediální vody. Vědce úkoluje prohlášením, načež po chvíli jiného dementy onoho prohlášení. A už to zase frčí! :-) Právě se jim totiž zdálo, že zájem o sondu upadá, tak mu zavolali.

0 0
možnosti

J. Klimecký

23. 11. 2012 0:17
Patlama, patlama, paprikana

Kdyz si procitam nektere prispevky, zacinam chapat, proc maji takovy uspech ruzni sarlatani a magove. Vetsina laiku nechape delici caru mezi vedou a magii. Splyva jim astronomie a astrologie. Psychotronik pouzije slovo z vedy a smicha to se slovy z vychodni filozofie, k tomu prida sve basnicke ovraty a stvori gulas, kteremu rozumi jen on. A co se tyka astronomie, je postup podobny. Uz neni zapotrebi pouzivat tuny vykonneho paliva a kysliku pro raketove motory k dosazeni 1. kosmicke a 2. kosmicke rychlosti. Proc se timto zdrzovat, kdyz se da cestovat pomoci prostorocasu, prostorokvasu, dimenzi, suspenzi, strun, blum, kvarku, parku atd atd.  Docela mi to pripomina jeden rozhovor ze znameho ceskeho filmu: " Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala-a, a paprťála. Patláma, patláma, paprikána a… žbrluch..."

0 0
možnosti

M. Procházka

23. 11. 2012 11:09
Re: Patlama, patlama, paprikana

tohle je výborný

0 0
možnosti

M. Strzyż

22. 11. 2012 22:45
nechápu....

Já hlavně nechápu, k čemu to je znát místo vhodné pro život mikroorganismů? (tady se o ničem jiném obvykle nemluví). Uniklo mi něco, nebo jsme na stejné vlně, která říká, že je to problém pouze vědců? Vy v tom vidíte nějaký smysl pro řešení problémů této planety? Případně, že bychom tam nalezli nějaké vzácné svitky, třeba spojení s Bohem. Vyřešili jednou pro vždy, jestli je Bůh zasahující nebo architekt? Opravte mě, max. nějakým silným argumentem. Vím jenom jedno, to co se zkoumá, je pouze tato dimenze, ne jiná. Děkuji.

0 0
možnosti

T. Marek

25. 11. 2012 20:59
Re: nechápu....

Problém je v tom, že naše autority vlastně o Bohu vědí všechno (Bible, zjevení, zázraky, Korán atd.), takže otázka není jen o vzniku a stvoření, ale o tom, zda ty církve a hnutí - tedy i mocenské systémy - mluví pravdu a nebo žvaní. A to je vážná věc (bez ironie), na Zemi se válčilo i kvůli tomu jak se pokřižovat a jaké maso a kdy se nesmí jíst.

0 0
možnosti

M. Charouz

22. 11. 2012 20:35
Škoda!

Tajně jsem doufal ve stopy Chucka Norrise ........... :-(

0 0
možnosti

E. Hagara

23. 11. 2012 12:18
Re: Škoda!

Kdyby tam byl Chuck Norirs, tak je Curiosity zmlácen a zatčen.

0 0
možnosti